Internet roste jako vesmír, rozpíná se. Momentálně v něm existuje přes 160,000,000 „těles“, respektive nezávislých domén s příponou .com. A protože se astronomické přirovnání ještě neokoukalo, doplníme, že v tomhle vesmíru nezáří všechny hvězdičky stejně. Vlastně, je tu tisícovka super-jasných těles, velkých domén, kolem kterých ostatní rotují, tak jako malé planetky kolem sluncí. A zrovna tak někdy, když se ty malé dostanou příliš blízko těch velkých, nebo začnou samy zářit moc jasně, vcucnou je velké domény do sebe a pohltí. Tím jsme se na téma naladili a můžeme se věnovat závažnosti problému. Tomu, že se v posledních dvou dekádách, navzdory rostoucímu počtu domén, silně omezuje digitální diverzita.
Šest let života v háji
V prakticky laděné studii na to upozorňují pánové z Technologické univerzity v Sydney, kteří promrhali posledních 6 let svého života tím, že sledovali toky dat na síti a proměny vesmíru internetových domén. Dohromady dali úctyhodný balík 5,6 Tb dat, ze kterého s pomocí miliard analýz vydobývali informace o dynamice a dominanci jednotlivých domén. Skromný příklad: když náhodně vyberete stovku příspěvků na největší internetové drbárně, platformě Reddit, zaznamenáte u jednotlivých příspěvků spoustu odkazů na jiné stránky (domény). Před deseti lety by to v průměru byly odkazy na 20 odlišných domén, loni už jenom 5. A tenhle trend zúžení, ztráty rozmanitosti a unikátnosti, je neproporčně patrný napříč celou sítí.
V čem si pouštíte muziku? Jasně, na YouTube, Spotify… eee? Pochopitelně, že tam někde venku na síti jsou desítky (tisíce) přehrávačů, ale v podstatě se „hraje“ na dva-tři největší. Sociální sítě? Jsou jich tisíce, ale 70 % uživatelů internetu ví o deseti z nich. Pochopitelně, že na síti existuje mračno vyhledávačů, ale jako supernova mezi nimi opravdu září jen Google, který je naprosto bez konkurence. Na netu visí miliony aplikací ke stáhnutí, ale prakticky nemáte šanci je vidět všechny. Protože i když je na síti takřka nepřeberné množství informací, přístup k nim nepřímo kontroluje hrstka domén několika málo společností.
Jeden jim všem vládne
Dá se říct, že o většině z 160,000,000 existujících domén se nejspíš nikdy nic konkrétního nedozvíte, protože si to tisícovka těch největších hybatelů virtuálního vesmíru nepřeje. Moc a síla, viditelnost, vliv a dosah oné tisícovky globálních stránek tak pořád roste, na úkor ostatních. Je to dobře? Jak se to vezme. Nikdy nebudete za mimoně, protože s velkými přehrávači, vyhledávači a sociálními sítěmi vedle nešlápnete. Nemá cenu hledat porno v nějaké céčkové databázi, když máte PornHub, jasný. Ale ta pohodlnost a jednoduchost orientace, v níž udává všem uživatelům internetu směr pár vůdčích domén, nás může všechny nakonec přijít draho.
Řekněme, že vynaleznete super-báječný prohlížeč, který je desetkrát lepší než Google. Krása. A kde na síti ho asi tak chcete inzerovat, když vás Google zařízne jako konkurenci? Budete chodit dům od domu a ukazovat lidem, že si ho mají nainstalovat? Máte nějakou novou necenzurovanou sociální síť, která nesbírá a nekrade data o uživatelích? Tak to si o ní na Facebooku asi s nikým dlouho vykládat nebudete. Když přitvrdíme – máte na svět a politiku jiný názor, než Zuckerberg? Víte nějakou skandální špínu na majitele internetových gigantů? Možná ji na síti budete moci sdílet, ale úplně s nulovým dosahem. A zanedlouho už nejspíš ani to. Budete se muset spokojit s tím, že můžete svou pravdu šeptat do alobalového klobouku.
Když se ze Slunce stane černá díra
Pestrost a rozmanitost, diverzita názorů a příspěvků, unikátnost informací, možnost komunikace a sdílení, to jsou silné stránky internetu. Pokud ale současný trend přetrvá (a všechno nasvědčuje tomu, že ano), stane se z toho všeho jen homogenní kaše předžvýkaných dat a schválených informací, dávkovaných hrstkou gigantických domén a jejich vedení. Všichni si umíme představit, kam tento trend vede. Co nedostane posvěcení, to prakticky mizí. Majoritní domény se z jasných sluncí internetu mění na hladové černé díry, do nichž se všechno to pestré a krásné propadá a hroutí.
zdroj: Verisign, The Conversation, Public Library of Science (PLOS One), Science Alert
