Před Pánem prstenů se odehrává Hobit, původní příběh z hlavy J. R. R. Tolkiena, který položil základy slavné trilogie. Sleduje skupinu trpaslíků, kteří se vydávají na výpravu za znovuzískáním ztraceného království Erebor. Před lety jejich domov zpustošil oheň chrlící drak, a poté se usadil v síních Osamělé hory, přičemž si zlato trpaslíků přivlastnil jako svůj osobní poklad.
Trpaslíky doprovází čaroděj a hobit. Gandalf dobrodružnou výpravu zorganizoval, ale hobit Bilbo je na první pohled zvláštním členem skupiny. Vlastně i samotní trpaslíci protestovali proti myšlence, že by se k nim měl pro plánovaný úkol připojit. Bez ohledu na to si byl Gandalf jistý, že je Bilbo přesně ten pravý, kdo pomůže trpaslíkům dosáhnout splnění jejich cíle. Jaké k tomu měl důvody?
Sázka na hobita
Prvním byl Gandalfův zvolený modus operandi. Trpaslíci by neuvítali nic raději, než přímý útok na Šmakovo doupě. Střet s oheň chrlícím behemotem by pro ně ale nedopadl dobře. Gandalf se tedy vydal hledat pomoc v podobě nějakého velkého válečníka. Řekl k tomu: „Snažil jsem se jednoho najít, ale válečníci jsou zaměstnaní bojem ve vzdálených zemích.“ Po shození této varianty ze stolu se Gandalf rozhodl využít jiný postup: vloupání (burglary).
S pomocí Thorina – vůdce trpaslíků a právoplatného krále – vymyslel plán, jak se vplížit do hory díky skrytým dvěřím na boku Ereboru. Protože chtěl být Gandalf extra opatrný, nezapomněl na dvě věci: že trpaslíci nejsou zrovna nejtišší stvoření ve Středozemi, a že jejich pach Šmak dobře zná. Hobit byl jako doplněk skupiny výborná volba, protože je řešením na oba tyto problémy. Za prvé, je to tichošlápek, schopný pohybovat se nenápadně. A za druhé, drak není vůbec obeznámen s existencí jeho druhu, což kniha opakovaně zmiňuje.
Volání dobrodružství
Hobit byl na pozici „lupiče“ logickou volbou. I tak bylo několik faktorů, které vedly k tomu, že byl Bilbo vhodnější kandidát, než jiní hobiti. Z matčiny strany patřil Bilbo k rodu Bralů, kteří byli trochu akčnější povahy, než jakou mají běžní hobiti. K tomu navíc Bilbo čas od času projevil dobrodružného ducha, jak uvádí Tolkienova publikace Nedokončené příběhy.
Gandalf tak v Bilbovi viděl nevyužitý potenciál. Proto trpaslíkům řekl: „Nebudeme se už hádat. Vybral jsem pana Pytlíka a to by vám všem mělo stačit. Když řeknu, že je lupič, bude lupičem, až přijde čas. Je v něm mnohem víc, než tušíte, a mnohem víc, než o sobě tuší on sám.“
Ať už Gandalfovi padl zrak na cokoliv, nemýlil se, protože Bilbo dokázal daleko víc, než by kdokoli čekal. Gandalfova volba zdůraznila hlavní téma Tolkienových knih Hobit a Pán prstenů: někdy ty největší věci dokáží ti nejmenší nebo nejneočekávanější lidé. Čtení Hobita se může zdát jako primitivní vyprávění, ale vzhledem k tomu, že byl technicky napsaný jako dětská kniha, je výběr hobita jako hrdiny dobrým poselstvím a vhodnou vizuální interpretací.
