Messerschmitt Me 262: před 80 lety vzlétla nejnebezpečnější stíhačka 2. světové války

V červenci 2022 uplynulo 80 let od prvního letu stíhačky Messerschmitt Me 262 s proudovými motory, které v době, kdy byly pístové motory průmyslovou normou, posunuly německé letectví skokově kupředu. Me 262 byl první operačně nasazený proudový stíhací letoun v historii a přestože spojenecká letadla v mnohém překonal, vývoj války už zvrátit nedokázal. Na vině bylo hned několik faktorů. Přesto letoun trvale změnil celé letectví.

Začátek vývoje započal už koncem 30. let ještě předtím, než Německo rozpoutalo válku se spojeneckými silami. Vývojový proces byl zdlouhavý a složitý, takže byl letoun připraven k boji až v dubnu 1944, pouhý rok před pádem Berlína. Přes 1400 těchto strojů se přesto povedlo vyrobit během velmi krátké doby a jejich nasazení udělalo na protivníky velký dojem. Me 262 disponoval lepší výzbrojí a vynikal vyšší maximální rychlostí, než jeho konkurenti.

Porodní bolesti převratného stroje

Vývoj proudových letadel byl původně pro nacisty prioritou. Vytvořili a pilotovali první proudové letadlo na světě, Heinkel He 178, který vzlétl 27. srpna 1939, pouhých pět dní před začátkem války. Vývoj Me 262, který byl známý jako Projekt 1065, započal také před válkou. Projekt se posouval velmi pomalu kvůli technickým problémům a úředním rozhodnutím, a původní design letounu se několikrát měnil.

Motory pro Messerschmitt Me 262 stavěly firmy Junkers a BMW, přičemž byl nakonec vybrán agregát Junkers Jumo 004. Ukázalo se ale, že je konstrukce motorů extrémně náročná a jejich dodávka se zpozdila. Němci se také potýkali s nedostatkem tepelně odolných materiálů, jako je nikl a chrom, což drasticky zkrátilo dobu, po kterou mohly být trysky v nasazení. Proudové motory vytvářely obrovské množství tepla, díky kterému docházelo k častým poruchám.

Došlo tak na řadu konstrukčních změn. Motory musely být namontovány pod křídla, místo původní plánované pozice uvnitř křídel. Také bylo potřeba posunout sklon křídel směrem dozadu, protože motory byly výrazně těžší, než se očekávalo. To zcela změnilo těžiště letounu. K těmto překážkám se připojil fakt, že se mnozí političtí, vojenští a průmysloví vůdci v nacistickém Německu domnívali, že by měly být zdroje, investované do tryskového letadla, vloženy do dalšího rozvoje osvědčených konvenčních letadel s pístovými motory.

Messerschmitt Me 262 Schwalbe proudový stíhací letoun Německo 2. světová válka
zdroj: Wikimedia Commons

Ve vzduchu téměř nedotknutelný

Vývoj přesto pokračoval a 18. července 1942 poprvé vzlétl Me 262, nyní ve své třetí verzi. Sériová výroba ale začala až v roce 1944. Protože Adolf Hitler trval na tom, aby se Me 262 používal jako bombardér, byla většina proudových letadel předána bombardovacím silám Luftwaffe. Jenže Me 262 byl nejúčinnější jako stíhací letoun. Dva týdny po svém debutu zaznamenal Me 262 svůj první potvrzený sestřel. Němečtí piloti pak tvrdili, že do konce měsíce Me 262 sestřelily celkem 19 letadel, zatímco bylo sestřeleno 6 proudových letadel.

Messerschmitt Me 262 překonal prakticky všechno, co na něj mohli spojenci vrhnout. Jeho maximální rychlost 870 km/h ho činila téměř nedotknutelným. Čtyři příďové 30 mm kanóny MK-108 byly schopné vypálit až 650 ran za minutu a roztrhaly vše, co zasáhly. Stíhačka mohla nést i 24 raket vzduch-vzduch R4M, které se ukázaly jako zničující při hromadné palbě proti sevřeným formacím spojeneckých bombardérů.

Při jednom střetnutí se vrhlo 37 letounů Me 262 do největšího náletu na Berlín, který čítal více než 1200 amerických bombardérů a stíhaček. Němci sestřelili odhadem 16 bombardérů a jednu stíhačku při ztrátě pouhých tří proudových letadel.

Messerschmitt Me 262 Schwalbe proudový stíhací letoun Německo 2. světová válka
zdroj: Wikimedia Commons

Příliš pozdě na večírek

Konzervativní odhady připisovaly Me 262, přezdívanému Schwalbe, do konce války sestřelení přibližně 542 spojeneckých letadel. Jiné odhady byly ale podstatně vyšší. Předpokládá se, že bylo sestřeleno 100 proudových letadel. Navzdory škodám, které Me 262 způsobil, vstoupil letoun do služby příliš pozdě a v příliš malém počtu na to, aby dokázal zvrátit příval leteckého nasazení spojenců. V roce 1944 měly jejich síly nad Luftwaffe značnou převahu. Německá města byla vystavena napalmovým náletům a spálena téměř na popel. Drážďany byly ukázkovým příkladem. Setřely připsané Me 262 tak byly statisticky nevýznamné.

Z 1400 vyrobených Me 262 jich bylo nasazeno do boje méně než 300 v důsledku nedostatku zdrojů. Životnost proudových motorů navíc nebyla vyšší než 24 hodin. Spojenečtí piloti se také dokázali novému soupeři přizpůsobit. Specificky se zaměřili na základny proudových letadel, protože si všimli, že jsou Me 262 v nízkých rychlostech zranitelné. Snažili se je proto likvidovat u země při jejich přiblížení na přistání. Úhlavní soupeř Me 262, americký P-51 Mustang, v takových podmínkách vynikal svou schopností manévrovat. Rovněž ničili továrny, kde se stroje vyráběly, stejně jako sklady ropy.

Messerschmitt Me 262 Schwalbe proudový stíhací letoun Německo 2. světová válka
zdroj: 123RF

Potenciál Me 262 se nenaplnil. Letoun přesto změnil svět

Ztráta základen a továren, vážný nedostatek paliva i kovů pro žáruvzdorné slitiny, to vše v kombinaci s malým počtem pilotů znamenalo, že Messerschmitt Me 262 nebyl schopen vyhrát opotřebovací válku, kterou Německo vedlo.

Přesto měl letoun Me 262 hluboký dopad na historii letectví a dokázal, že jsou proudová letadla budoucností vzdušné války. V Československu pokračovala výroba i provoz Me 262 až do roku 1951 a letoun přímo ovlivnil návrhy stíhaček F-86 Sabre a Mig-15, dvou ikon proudového věku letectví.

Dnes existuje pouze devět dochovaných původních letounů Messerschmitt Me 262, k tomu navíc dva kusy československých poválečných variant Avia S-92, které jsou vystaveny v Leteckém muzeu Kbely v Praze. Zároveň jsou jen tři věrné repliky Me 262, které jsou schopné letu: dvě ve Spojených státech a jedna v Mnichově. Pohánějí je proudové motory americké výroby General Electric J85-CJ-610. Evropský exemplář se předvede o víkendu 13. a 14. srpna 2022 na leteckém dni v Chebu.

zdroj: Warfare History Network, National Naval Aviation Museum, National Museum of United States Air Force, The National WWII Museum New Orleans, The Spectator, Letecká badatelna, Vintage Aviation News, Defense Media Network

Podobné články

Nejoblíbenější

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?

Rudis: význam dřevěného meče v životě římských gladiátorů. Co představoval?

V životě římských gladiátorů měl dřevěný meč velký význam. Co rudis představoval a za co se ho mohl gladiátor dočkat?

Messerschmitt Me 262: před 80 lety vzlétla nejnebezpečnější stíhačka 2. světové války

Proudová stíhačka Messerschmitt Me 262 vzlétla poprvé v červenci 1944. V éře vlády pístových motorů byla jako zjevení.