Hláška „Co se v mládí naučíš…“ má dost definitivní platnost a týká se i zločinců. Kteří se do vražedného běsnění často pustí ještě před dosažením zletilosti. Jak vypadá žebříček těch opravdu nejmladších? Oficiálně nejmladším a dodnes stále hledaným vrahem světa je od roku 2017 tehdy tříletý capart ze syrského města Deir-Ez-Zor. Deník Independent informoval o tom, že si z něj vrazi a řezníci z ISIS udělali svého maskota, který jim ochotně asistoval u uřezávání hlav zajatců. Jeho identita není známa a o vině či dobrovolnosti podílu na vraždách se u tohohle juniora dá naštěstí směle pochybovat.
Dětské hrátky s drastickými následky
Po něm následuje vražedné duo (stáří 5 a 6 let) chlapců z Norska, kteří hru na Ninja Želvy v roce 2005 dotáhli do extrému. Incident popsal deník Tampa Bay Times. Šestiletou holčičku z městečka Rosten, svou oběť, měli zbít, pobodat, ukamenovat, svléci a nechat zmrznout ve sněhu. Brutalita činu, stejně jako věk pachatelů a oběti, tehdy šokovaly celý sever Evropy. Oba mladí vrazi, jejichž jména nebyla v médiích nikdy zveřejněna, prý byli duševně naprosto v pořádku. K činu je prý motivovalo násilí na televizních obrazovkách, a rozhodně za to prý nemohla absence rodičovské výchovy. Jak jinak.
Nehoda, která skončila zabitím
Nejmladším vrahem, který stanul před soudem (obviněným a usvědčeným), byl Carl Newton Mahan. Případ z roku 1929 dokládá i s printem tehdejšího novinového útržku databáze vrahů. Incident má spíš obrysy tragédie, než kriminálky. Dva šestiletí kluci ze státu Kentucky se v něm přetahují o staré železo, které chtějí dát do sběru a přivydělat si. Poperou se, což slabší Mahan řeší zapůjčením brokovnice svého otce. Ostře nabitá zbraň pak dopsala poslední kapitolu. Je odsouzen na 15 let pobytu v reformní škole (polepšovně), trest je mu následně snížen a prominut, jakmile co je čin překvalifikován z vraždy na zabití.
Skrytá agrese i pomsta po letech
Přituhovat začíná v případu osmiletého hocha Amarjeeta Sada z Indie, který zveřejnil The Guardian. Ten dost chladnokrevně utloukl kamenem tři své sourozence, a poté se pokusil skrýt jejich těla. Na vině tu byla neřešená psychotická porucha, podobně jako u případu Kylea Alwooda. Alespoň podle obhajoby z roku 2019, ve kterém Alwood podpálil dva domy, a na věčnost tím poslal 5 lidí, včetně celé své rodiny. Podrobnosti přinesla reportáž CBS News. Činu prý vůbec nelitoval a absence jakýchkoliv citů u něj naznačuje dost psychopatické rysy.
Ty se ostatně slušně rozvinuly i u Carrolla Colea. Když ve svých osmi letech utopil spolužáka, mávlo se nad tím rukou jako nad smutnou a politováníhodnou nehodou. Přitom se podle vlastních slov vraždou mstil své matce, což něco vypovídalo o jeho budoucnosti. Případ dokládá archiv The New York Times. O pár let později se Cole propracuje na pozici sériového vraha, s krví 13 obětí (vesměs prostitutek) na svých dlaních. V roce 1985 skončí na popravišti, s tím, že mu jeho první čin a doznání projde. Což je v tehdy v ostře sledovaném procesu velkou inspirací pro všechny dospívající.
Zapomenout bychom určitě neměli ani na Cayetana Santose Godina z Argentiny. Všichni se mu totiž už od narození posmívali. Velká hlava, odstávající uši, tělo skřeta. Jako Velkouchého trpaslíka – El Petiso Orejudo – byl na ulicích Buenos Aires k posměchu všem dětem. Proto se jim začal mstít. V 9 letech měl na svědomí čtyři vraždy jiných dětí a půltuctu případů žhářství. Policie neměla jedinou stopu, nikoho nenapadlo, že vraždícím psychopatem může být dítě. Proto Godin pokračoval ve vraždách až do svých 16 let. Skončil v blázinci.
Nájemní dětští zabijáci
Od nehod a náhod, neštěstí a mstících se adolescentů, se konečně můžeme přesunout k dětem, které si skutečně zločin a vraždění jako profesní kariéru vybraly. Na jih od Texasu se jim přezdívá Niño sicario. Pro drogové kartely mají tihle dětští vrazi vysokou hodnotu: stojí málo; jsou snadno nahraditelní a manipulovatelní; jsou nenápadní a nemají výčitky; nikdo je nepodezřívá a tresty dostávají směšné. Příklad za všechny zveřejnil Los Angeles Times. Edgar Jimenez Lugo se rozjel v 11 letech, a do třinácti byl přítomen – jako spolupachatel i popravčí – u více než 300 vražd. V Mexiku teď průběžně každý rok stojí před soudem za nájemné vraždy v žoldu narkobaronů kolem 800 dětí ročně.
Zdroj: Independent, Tampa Bay Times, Murderpedia, The Guardian, CBS News, The New York Times, Los Angeles Times
