Původně to byla neplánovaná pětidenní pařba, na kterou čerstvý novomanžel a korunní princ Ludvík Bavorský sezval celý Mnichov. Jenže od roku 1810 urazil Oktoberfest dlouhou cestu, a tradiční svatební párty s pivem, koženými kalhotami a legračními kloboučky, nabobtnala ve svých rozměrech i délce konání. Současný formát počítá s šestnáctidenním festivalem pivních neřestí, který se už z větší části ani nekoná v říjnu, protože by neotužilým výpitkům mohlo být chladno. Pokud vám ale společenské popíjení za zvuků dechovky dělá dobře na játra, jste na zelené louce Theresienwiese na správné adrese.
Smrt žízní a hlady vám tu nehrozí
Co dobrého se ještě smí prozradit na téma Oktoberfest? Jen personální zajištění organizace si žádá 12 000 lidí, z nichž cca 1600 nonstop roznáší pivo. Míst k sezení je tu kolem 100 000, ale přesto se tu u nasávání tekuté atmosféry vystřídá až kolem 6 milionů návštěvníků. Urožní se tu 880 volů, sní se půl milionu pečených kuřat a 300 000 klobásků. Také se tu vypije 7 milionů litrů piva, takže třetina veškeré produkce bavorských pivovarů padne jen na téhle akci. K tomu asi jeden milion litrů limonád, pár tun preclíků… vše je uvedeno na webu o statistikách Oktoberfestu. Řeklo by se, až na tu dechovku, fajn místo. Jenže nezapomínejme na to, že jsme v Německu. Kde všechno musí být za každou cenu krásně rudo-zelené, i kdyby to mělo jít na úkor spontánní radosti z vypitých tupláků.
Tahle bohapustá veselice, připomínající rasismus a koloniální útlak; oslavující sociální nespravedlnost a úpadkovou kulturu patriarchátu bílého muže; navíc s krajně neinkluzivním pojetím (protože co tu mají dělat chudáci trpící abstinenti a vegani), ležela nejrůznějším pochybným aktivistům v žaludku už dost dlouho. Úplně škrtnout se ale nedala, protože Oktoberfest v roce 1997 získal prvního německého environmentálního Oskara, a dostává ho od té doby pravidelně. Za obnovitelné zdroje a solární panely na každé střeše, 100 % energetickou soběstačnost, eko-kadibudky a třídění odpadů… Takže bylo zapotřebí najít nějakou skvrnu na dokonale čistém štítu tohoto mezinárodního pivního mejdanu.
Jak často prdí 6 milionů lidí?
Rok 2019 pak přinesl brutální zjištění, a to, že Oktoberfest produkuje až 10x více metanu, než třeba americké město Boston. Tato čísla dokládá vědecká studie Technické Univerzity v Mnichově z roku 2020, nazvaná Methane emissions from the Munich Oktoberfest. Super-přesná měření potvrdila, že z každého metru Theresienwiese stoupá každou vteřinu festivalu k atmosféře – ó jaká hrůza – 6,7 mikrogramů metanu. Což z akce činí zásadní problém pro ekologicky smýšlející Mnichov, který si tím kazí svou uhlíkovou bilanci. Stejná studie ale zároveň uvádí, že 10 % měřené koncentrace připadá na vrub biogenním zdrojům, tedy opravdu krkání a prdění přítomných hostů, zatímco zbývajících 90 % lze připsat nedokonalému spalování plynu z roštů a rožňů. A tím byl konečně zavdán solidní důvod, proč festival probíhající přes 200 let zrušit.
Reálné hrozby leží jinde
Stranou teď ponechme, že srovnávat Oktoberfest, na kterém se vystřídá 6 milionů lidí, s podzimním Bostonem, kde žije v jádrové zóně jen půl milionu lidí, je trochu nepřiměřené. Protože nepřiměřené je tu hlavně ono super-přesné měření, počítající doslova každý prd. S výsledkem, že za 16 dní konání Oktoberfest vyprodukuje 1500 kilogramů metanu, silného skleníkového plynu. Fajn. Podle vědecké studie Methane Emissions from Landfills z roku 2019, která vznikla pod patronátem Columbia University, skládky na celém světě za celý rok hravě zvládnou jen v metanu 118,5 milionů tun. Někomu je ale prostě pohodlnější řešit nekonfliktní pivní festival, než třeba skládky. Oktobersfest měl po čertech velké štěstí, že přišel covid-19. Ten totiž rudo-zelená ekologická témata na čas utlumil. Navíc se v Německu blíží volby.
Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Můžete si ale být jisti, že progresivním zákazem Oktoberfestu by to v Německu nejspíš neskončilo. Dokážete si představit, kolik emisí třeba produkuje celá tamní fotbalová liga? Nebo kolik metanu stojí za kvašením zelí a výrobou vuřtů? Až zase někdy na konci září nebudete mít co dělat, sežeňte špunty do uší (kvůli dechovce) a vyrazte na Oktoberfest. Možná si ho užijete naposledy.
