Pravidelný, vyrovnaný a kvalitní spánek je prostě fajn. Podobně jako sex, ale přitom něco, co zvládnete i sami. Dobré vyspání vám všestranně dobíjí baterky, regeneruje tělo. Bystří mozek, zlepšuje náladu, snižuje a kontroluje hladinu krevních cukrů, podporuje fyzické – sportovní výkony, udržuje v kondici vaše srdce, pomáhá v boji s nadváhou, zvyšuje efektivitu imunitního systému. Národní institut zdraví uvádí ideální doporučenou délku spánku. Pokud jste ve věkovém rozmezí 18-64 let, je pro vás 7-9 hodin spánku každý den to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Jenže pozor, příliš mnoho dobrého škodí, a platí to i pro pře-spávání.
Jak je probudit do depresí a cukrovky
Studie napříč spektrem medicíny opakovaně potvrzují, že benefity spánku se snadno mohou překlopit do problémů, když spíte příliš často a příliš dlouho. Výsledky těchto studií zveřejňuje pravidelně Národní centrum pro biotechnologické informace. Může dojít k narušení „výkonu“ vašeho mozku. Tedy komplikace s pamětí, s kognitivními schopnostmi, s orientací a pochopením, porozuměním. Stav, kdy vám po probuzení déle trvá, než se rozkoukáte, může mít i děsivě trvalý charakter. Přeexponovaným spánkem si můžete „uhnat“ neurodegenerativní onemocnění, zvýšit šanci na rozvoj demence nebo Alzheimera. Pravidelných 10 hodin spánku také zvyšuje vaše šance na rozvoj depresí až o 15 %.
Příliš mnoho spánku vám nemusí jen rozhodit vnitřní budík, ale také umocnit/nastartovat procesy chronických zánětů. Obézní kuřák, který často pospává, se tak může probudit do plně rozvinuté cukrovky nebo srdeční choroby. Obě poruchy by za ním dřív nebo později stejně přišly, ale přebytek spánku to urychlí. Spánek zvyšuje riziko rozvoje srdečních chorob, vyšší riziko infarktu, vyvolává komplikace se zpracováním cukru a tolerancí glukózy. Obecně jsou pak hodiny spánku navíc výrazným rizikovým faktorem pro rozvoj řady onemocnění, zvyšujících mortalitu.
Sice se to nedá vyložit přímočaře jako „spánek zabíjí“, ale v hrubém zjednodušení to vlastně platí. Jiná studie Národního centra pro biotechnologické informace ukazuje, že vytrvalé epizody přespání vedou k bolesti. Jednak klasicky, indukované bolesti zad a bederní páteře, méně očekávaně pak bolesti hlavy a migrény, a nakonec i dost nečekaně, umocňují celkový prožitek bolestivosti v případě zranění. Zajímavostí pak je, že přebytek spánku (nebo jeho nevyrovnané množství) může vést ke snižování plodnosti. U žen, které spaly málo (6 a méně hodin) nebo moc (9+ hodin) to tak aspoň vypadá. Se spánkem v nadbytku tedy není žádná legrace.
Nikdo neví, kolik je vaše optimum
Medicínské badatele přitom nejvíc trápí dilema vejce a slepice, respektive otázka, co bylo dřív. Zda nějaká nemoc/porucha, a s ní se pojící vyšší potřeba spánku; anebo stav, při němž nadbytek spánku indukoval onu chorobu. Moc jasno v tom zatím nemají. Prodělávaná nemoc nebo zdravotní komplikace si přitom obvykle od těla žádají k regeneraci více spánku, což z otázky vejce a slepice dělá pěkně chaotický kurník. Navíc se zdá, že negativa spánkových deficitů nedopadají na všechny stejně. A pozor, roli by mohla hrát i rasa člověka.
Národní centrum pro biotechnologické informace totiž zveřejnil také studii z Taiwanu, která upozornila na to, že u bělochů je cestou do problémů stav méně než 5 hodin a více než 9 hodin spánku. U Hispánců komplikace nastávají jen při pře-spávání, u černochů zase při odchylce od 5-8 hodin spánku, a pro Asiaty (kteří spí v globálním průměru nejkratší dobu) je problémem 9+ hodin spánku. Podstatné je, že jinak vynikající záležitost jako spánek vás může dostat tam, kam nechcete, pokud si ho budete dopřávat zbytečně moc. A kolik je přiměřeně, to musíte vědět vy sami.
Když znenadání pociťujete větší únavu a potřebu spánku, anebo naopak máte problémy s usínáním, neměli byste to dlouho přehlížet.
Zdroj: PMC (Národní institut zdraví), PubMed (Národní centrum pro biotechnologické informace)
