Mléčná dráha: kolik obyvatelných planet se v ní nachází?

Předně, je tu nekonečná rozlehlost vesmíru kolem nás, což dává jakémukoliv odhadu dost směšnou podobu. A pokud snížíme záběr a bude nás zajímat jen Mléčná dráha, naše galaxie? Pomůžeme si jen trochu.

Pořád budeme vycházet v balíku 200-400 miliard hvězd, plus 100 miliard planet. Vcelku dost proměnných, které je třeba vzít do úvahy. A zdaleka ne všechny si můžeme teleskopem Kepler prohlédnout. Protože ale vidíme alespoň výseč, můžeme na ní pořešit obyvatelnost, a pak to nějak roznásobit na celek. Jenže tím se znovu dostáváme do pasti.

Je planeta bez KFC obyvatelná?

Co je ta ona obyvatelnost a potenciál k existenci životních forem? Musí tam být atmosféra? Mufloni, benzínky a obchody? Prozatím je tu jen jediná planeta, na které život takhle funguje. Naše Země. Takže z té neostře vymezené množiny planet hledáme něco v plus mínus podobném uspořádání, v obecnější rovině.

Třeba exoplanety, rotující kolem sluncí. Planety s pevným, kamenným povrchem, kterých je překvapivě docela dost. Musí mít nějakou oběžnici, jako my máme Měsíc? Ano, je to fyzická ochrana potenciální atmosféry. A samozřejmě, je tu otázka vzdálenosti od zdrojů záření. Naše Země je docela unikátní tím, že je „tak daleko“ od Slunce, že tu může voda existovat ve všech skupenstvích. Na sousední Venuši nebo Marsu takové štěstí nemají.

Sluníčko tak akorát…

Hledáme něco podobného, takže nás zajímají planety – exoplanety s přibližně stejnou hmotností. Zhruba 0,5 – 1,5x  masy planety Země. V přiměřené vzdálenosti od hvězdy s teplotou někde mezi 4530-6025° C. Je třeba odečíst chyby, omyly, zkreslení a nedostatky techniky, ověřit předchozí pozorování.

A vyhodnotit neskutečný balík astronomických dat, kteří astronomové na bázi tohohle zadání mezi lety 2009-2013 sesbírali. Teprve pak můžeme vyjít z toho, kolik takových exoplanet jsme v naší výseči napočítali (4034 exemplářů) a kolik jich obsahuje galaxie Mléčná dráha v celé svojí „ploše“.

Takže – kolik je kolem nás, v naší galaxii, obyvatelných planet, na kterých by mohl vzniknout a udržet se život? Odpověď zní: 300 milionů. A vzhledem k tomu, že hledání téhle odpovědi si vyžádalo 11 let práce, nejpokročilejší dostupnou techniku a plnou kapacitu nejbystřejších mozků naší generace, se příště raději na takové hlouposti neptejte. Snazší je spočítat americké volební lístky.

Podobné články

Nejoblíbenější

Megalodon: mytický vrcholný predátor mohl sežrat cokoli, co se mu dostalo do cesty

Gigantický vrcholný predátor v oceánu neměl soupeře. Co bylo příčinou jeho vyhynutí, když byl megalodon tak vysoko v potravním řetězci?

Římané budovali sochy svého největšího nepřítele. Co je k tomu vedlo?

Význam sochy dnes chápeme trochu jinak, zatímco Římané je považovali za symbol síly impéria. Ale proč zvěčňovat nepřítele?

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?