Bitva u Thermopyl proběhla v srpnu nebo září roku 480 před naším letopočtem, takže je to právě teď 2500 let. Historickou událost zná téměř každý a odvaha spartských bojovníků se stala příměrem pro neohrožené a chrabré jednání. Povědomí o bitvě u Thermopyl výrazně ovlivnil stejnojmenný film podle komiksové předlohy Franka Millera. Jeho divadelní aranžmá ale mění některé faktické skutečnosti. Král Leonidas se totiž do boje vůbec nehrnul a bojovníků, kteří drželi průsmyk, bylo daleko víc, než jen 300.
Příprava na válku zabere čas
Schopnosti vojáků Sparty nelze zpochybnit. Jejich válečná doktrína a způsob přístupu k tréninku boje patřily k tomu nejlepšímu, co starověk pamatuje. Bitva u Thermopyl ale proběhla jinak, než je obecně známo. Horké brány, neboli Thermopyly, byly místem, kde po celé věky Řekové odráželi útoky na svou domovinu. Strategická pozice pro blokování nepřátelských armád byla ale daleko a Sparťanům trvalo týdny, než zmobilizovali síly a vydali se na pochod.
Řekové průsmyk zúžili sami
Průsmyk nebyl zdaleka tak úzký, tedy alespoň ne vlivem přírodních sil. Celé týdny před doražením vojska Sparťanů už bylo v Thermopylech cca 6000 jiných Řeků, kteří budovali val s cílem 100 metrů široký průchod ještě víc zúžit. Perské vojsko ale dorazilo dřív, než se očekávalo, a svojí práci tak nestihli včas dokončit.
Peršanů byl jen zlomek oproti pověsti
Xerxes se připlavil s masivní armádou, ale zatímco antický historik Hérodotos hovoří o počtu něco přes 5 milionů (z toho 2,6 milionu vojáků), z dnešního pohledu víme, že to jednoduše nebylo možné. Nejlepší odhady mluví o počtu 100 až 200 tisíc Peršanů, což je pořád velké číslo, ale jen zlomek přehánějícího řeckého historika. Fantazie tehdejších kronikářů byla opravdu velkorysá, ale právě proto se dodnes dochovaly legendy o Héraklovi, Théseovi, Perseovi nebo Trojské válce.
300 Sparťanů. Nebo ne?
Spartský král Leonidas se do boje nehrnul. Nebyl to žádný hlupák a vydat se na sebevražednou misi a obětovat životy svých válečníků prostě nebyl přínosný nápad. To ale Leonidas zjistil až na místě, když uviděl vojsko nepřítele. Jeho názor změnil nátlak vůdce kmene Fóků, kteří byli v Thermopylech před jeho příchodem a stavěli val. Celá armáda Řeků měla dohromady kolem 7500 vojáků. Z toho bylo 700 Thespijců, 400 Thébanů a 900 héliotů, což byli otročtí sluhové spartských vojáků. Zbytek byli Mykéňané, Korinthijci, Tegejci a další.
Legenda stvořila mýtus
Odkud se vzalo číslo 300? Mezi Sparťany bylo 300 hoplítů, válečníků v plné zbroji, kteří byli to nejlepší, co řecká armáda nabízela. Nosili hrudní kyrys, náholeníky, chrániče předloktí, přilbu a kopí se štítem. Nikdo nebyl takový blázen, aby bojoval nahý nebo v plášti. Vzhledem k tomu, že Řekové, kteří zůstali na místě, padli v boji, je pak otázkou, jestli si více slávy nezaslouží Thespijci. Ti byli malým kmenem a díky většímu počtu nasazených vojáků přišli u Thermopyl o celou jednu generaci mužů. Historie se ale dokresluje tak, aby byla co nejbarvitější.
Pověst upravená na míru
Bitvu skutečně rozhodla zrada, díky které Peršané vpadli Řekům do zad po skryté stezce přes pohoří Kallidromos. Leonidas na poslední chvíli odvolal větší část vojska pryč a s tisícovkou mužů setrval do konce. Všichni zemřeli a jejich snahou padlo na 20 tisíc Peršanů. Díky šíření události od úst k uchu si pak ze slavného činu udělali Sparťané vlastní pověst. Dnes tomu říkáme fake news. Počínání spartských vojáků v bitvě bylo dokola oslavováno a na ostatní se zapomnělo. Bitva u Thermopyl se stala odstrašující reklamou a slovo Sparta symbolem statečnosti a nezdolnosti.
Nic to ale nemění na faktu, že si bitva u Thermopyl právem vysloužila své místo v dějinách a celá událost zůstává v povědomí i dnes, 2500 let od chvíle, kdy proběhla.
