Hirošima a Nagasaki si připomínají výročí 75. let od svržení atomové bomby

Historie zná pouze dva případy, kdy byla jaderná zbraň použita jinak, než cvičně. Dne 6. srpna 1945 v 8:15 ráno tamního času vybuchla atomová bomba nad městem Hirošima a o dva dny později, 9. srpna, byla svržena puma na Nagasaki. Obě shodily Spojené státy americké a tímto krokem ukončily 2. světovou válku v Pacifiku, protože bylo Japonsko donuceno podepsat kapitulaci. Obě zasažená města si nyní připomínají 75 let od této děsivé události.

Hirošima a Nagasaki si připomínají 75. let od svržení atomové bomby
zdroj: wikimedia commons

Dopady atomové zkázy

Komise pro výběr cíle navrhla v květnu 1945 několik strategických bodů japonské císařské armády. První podmínkou bylo, aby měl cíl průměr větší než 3 míle. Zároveň mělo jít o místo, u kterého bylo jisté, že ho Spojené státy do srpna 1945 nezaberou běžnými prostředky. Hirošima tyto podmínky splňovala a USA od svržení atomové pumy očekávaly hlavně drtivý psychologický dopad na Japonsko. Takový, který donutí vedení země kapitulovat a válku ukončit. Výbuch nad Hirošimou znamenal 70 tisíc okamžitých obětí a dalších 100-140 tisíc později na následky ozáření. Druhá, menší bomba pak byla shozena na město Nagasaki, a vyžádala si 35-40 tisíc obětí a dalších 60-80 tisíc do konce roku.

Hirošima a Nagasaki si připomínají 75. let od svržení atomové bomby
zdroj: wikimedia commons

Japonská vláda odmítla ultimátum

V poslední době narůstá trend kritizovat Spojené státy úplně za všechno, svržení atomových bomb nevyjímaje. Objevují se názory, že by Japonsko válku ukončilo tak jako tak, jenže to je jen další překrucování historie. Svržení atomové pumy nebylo nikomu po chuti ani tehdy, ale japonská vláda odmítala přistoupit na ultimátum, které jí uložila tzv. Postupimská deklarace. Nepřimělo ji k tomu ani masivní bombardování měst po celé zemi. Svržení atomové bomby bylo definitivní řešení a kdyby k němu nedošlo, celkový počet obětí na obou stranách by ještě dalece převýšil ty tisíce nešťastných duší, které zahynuly při jaderném výbuchu. Doufejme, že byla tato událost dostatečným svědectvím k tomu, aby k jejich dalšímu použití nikdy nedošlo.

Hirošima a Nagasaki si připomínají 75. let od svržení atomové bomby
zdroj: wikimedia commons

Se všemi se dohodnout nelze

Výročí svržení bomb na města Hirošima a Nagasaki znovu staví do světla dohodu OSN o zákazu jaderných zbraní, kterou dodnes ratifikovalo 32 zemí. Jaderné velmoci jako Spojené státy, Rusko, Francie, Británie a Čína dosud úmluvu nepodepsaly a objevují se tlaky na to, aby tyto země dohodu přijaly za svou. Jenže úsloví „mír znamená mít větší klacek, než ostatní“ nevzniklo jen tak. Je třeba si uvědomit, že svoboda a mír nejsou a nikdy nebyly samozřejmostí. Cena za ně je obrovská a položit kopí na zem jako první znamená dobrovolně nastavit krk k ráně. Jaderné zbraně vlastní i mnoho zemí mimo OSN, jmenovitě Írán, Izrael, Indie, Pákistán a Severní Korea. Chtít po nich jejich úplné zneškodnění je utopie.

Podobné články

Nejoblíbenější

Megalodon: mytický vrcholný predátor mohl sežrat cokoli, co se mu dostalo do cesty

Gigantický vrcholný predátor v oceánu neměl soupeře. Co bylo příčinou jeho vyhynutí, když byl megalodon tak vysoko v potravním řetězci?

Římané budovali sochy svého největšího nepřítele. Co je k tomu vedlo?

Význam sochy dnes chápeme trochu jinak, zatímco Římané je považovali za symbol síly impéria. Ale proč zvěčňovat nepřítele?

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?