Na konci srpna roku 1888 bylo v zapadlé uličce Londýna ve čtvrti Whitechapel nalezeno první tělo. Patřilo prostitutce Mary Ann Nichols a její krk byl dvakrát rozříznutý zleva doprava, v jejím břiše zela hluboká rána a další čtyři řezy stejným nožem měla na pravém boku. Čepel byla podle odhadů až 20 cm dlouhá. Dr. Henry Llewellyn, který na místo činu dorazil, byl zaskočen malým množstvím krve, které se kolem nacházelo. Smrt byla okamžitá po proříznutí krku a ostatní rány způsobil vrah posmrtně. Vyšetřovatelé ještě netušili, že se další tělo objeví hned za týden. Od novinářů dostal noční přízrak jméno: Jack Rozparovač.
Mrtvé oběti přímo na ulici
Hlavním vyšetřovatelem série brutálních vražd byl Inspektor Frederick Abberline. Nic podobného za svoji kariéru neviděl a nalezená těla byla ve stavu, při kterém odvraceli pohled i zkušení policisté. Oběti byly vždy prostitutky, zavražděné v noci a ponechané přímo na ulici. Tělo pokaždé objevil zděšený chodec v brzkých ranních hodinách. Annie Chapman, která byla nalezena jako druhá oběť, měla také dvakrát přeříznutý krk zleva doprava a jednu hlubokou ránu v břiše. To vše patrně stejnou čepelí, jako u první oběti. Bylo jasné, že ve městě řádí sériový vrah.
Pohled pro silné žaludky
Zohavení těl obětí se postupně stupňovalo. Nejvíc se vrah vyřádil na páté oběti, kterou byla pětadvacetiletá Mary Jane Kelly, zvaná Dark Kelly. Ta byla nalezena netradičně v pokoji číslo 13 v domku Miller’s Court na Dorset Street, který využívaly prostitutky. Její břišní stěna byla úplně odstraněna a všechny vnitřnosti vybrané ven. Měla odříznutá obě prsa, tržné rány na pažích a tkáně kolem krku byly odstraněny až na kost. Orgány jako děloha, játra, střeva a slezina byly spolu s prsy všude kolem v místnosti, některé položené pod končetinami oběti. Obličej byl rozřezaný ve všech směrech téměř k nepoznání. Stopy vedoucí k odhalení vraha přitom nebyly téměř žádné.
Ideální podmínky pro vraha
Inspektor Abberline a vyšetřovatelé ze Scotland Yardu měli jen minimum vodítek. K zabití došlo vždy o víkendu nebo v den, kdy byl svátek – z toho bylo patrné, že je vrah místní, tedy že žije a je zaměstnán v Londýně. Nebyli žádní svědkové a neexistovaly tehdy žádné prostředky, jak pachatele usvědčit pomocí otisků prstů nebo DNA. Ulice Londýna byly v pozdních nočních hodinách prázdné, tiché a ponořené do tmy, osvětlované jen plynovými pouličními lampami. Jakmile se zprávy o vraždách objevily v tisku, lidé se neodvažovali po setmění vyjít ven z domu. Teror přetrval čtyři měsíce až do konce listopadu 1888.
Vyšetřování bez výsledku
Kromě nedostatku stop vedoucích k usvědčení vraha byl problém i s identifikací samotných činů, protože byl v té době výskyt podobných útoků častější. Proto v policejních archivech není jasný ani počet obětí, které Jack Rozparovač zamordoval. Podle záznamů jich bylo 5 až 10. Vyšetřování nakonec zahrnovalo třináct hlavních podezřelých, ale jejich okruh se nepodařilo zúžit a vrah nebyl nikdy dopaden. Temný příběh se dočkal mnoha románových, muzikálových i filmových zpracování a jméno Jack Rozparovač děsí dodnes.
