Tyrannosauři, jako nechvalně známý T. rex, nejsou jedinou skupinou gigantických masožravých dinosaurů s krátkými předními končetinami. Paleontologové objevili zcela nový druh dinosaura se stejnými znaky. Meraxes gigas disponoval malými pažemi, jako měl T. rex, a přitom se oba druhy vyvinuly nezávisle na sobě. Vědci si přitom nejsou jistí, jaký byl jejich účel. Podle poznatků nebyly zakrněné a možná sloužily jako podpora hybnosti při chůzi.
„Fosilie Meraxes gigas ukazuje věci, které jsme nikdy předtím neviděli, kompletní oblasti kostry, jako jsou paže a nohy, které nám pomohly pochopit některé evoluční trendy a anatomii Carcharodontosauridů – skupiny, do které M. gigas patří,“ řekl Juan Canale, vedoucí projektu v Paleontologickém muzeu Ernesta Bachmanna v Neuquénu v Argentině.
Jméno podle ságy George R. R. Martina
Důležitým faktorem je fakt, že podle autorů nezískal Meraxes gigas krátké paže od T. rexe nebo naopak. Nejen, že M. gigas vyhynul zhruba 20 milionů let předtím, než se po Zemi pohyboval T. rex, ale v evolučním stromě jsou od sebe velmi vzdálení. „Mezi oběma druhy neexistuje přímý vztah,“ říká Canale. Spíše se přiklání k myšlence, že drobné končetiny těmto dinosaurům nějakým způsobem poskytovaly určitou výhodu v přežití.
Výzkum kosterních pozůstatků Meraxes gigas započal v roce 2012, kdy se u vykopávek v Argentině objevila fosilie neznámého druhu. Vědci zařadili vzorek do skupiny teropodů, známých jako Carcharodontosauridi, ale teprve při bližším zkoumání zvíře klasifikovali jako nový druh. Veřejnost se o něm dozvěděla až v roce 2022. Pojmenovali ho „giga“ kvůli jeho rozměrům – měl přibližně 11 metrů délky a 4 tuny váhy. Jméno „Meraxes“ dostal dinosaurus podle draka z fantasy románové série Píseň ohně a ledu, která je předlohou pro seriál Hra o trůny.
Paže musely mít konkrétní účel
„Jsem přesvědčený, že tyto proporčně malé paže měly nějakou funkci. Kostra vykazuje velké svalové úpony a plně vyvinuté prsní pletence, takže paže ovládaly silné svaly,“ říká o nálezu Canale. To ukazuje, že se paže nezmenšily, protože byly dinosaurům k ničemu. Složitější otázkou ovšem je, jaká přesně byla jejich funkce.
Z minulých studií výzkumná skupina zjistila, že u dinosaurů, jako jsou M. gigas nebo T. rex, platí, že čím větší byla jejich hlava, tím menší byly jejich paže. Rozhodně nebyly nijak užitečné pro lov nebo přidržení kořisti, protože „akce související s predací prováděla s veškerou pravděpodobností hlava,“ vysvětluje Juan Canale.
Z fosilních záznamů se týmu podařilo vykreslit obraz života tohoto exempláře M. gigas před jeho smrtí. Dinosaurus, který žil v oblasti dnešní severní Patagonie v Argentině, byl starý asi 45 let a měl velkou rodinu. „Skupina vzkvétala a dosáhla vrcholu diverzity krátce předtím, než vyhynula,“ říká Canale.
Jistotu mít nikdy nebudeme
Tým také zjistil, že měl M. gigas lebku zbrázděnou rýhami, hrbolky a malými výrůstky. „Tyto ornamenty se objevují pozdě ve vývoji, když se stal tento jednotlivec stali dospělým,“ říká Canale. Skupina si myslí, že tyto prvky pravděpodobně hrály roli u přilákání potenciálních partnerů. „Sexuální selekce je mocná evoluční síla. Ale vzhledem k tomu, že nemůžeme přímo pozorovat jejich chování, nemůžeme si tím být jisti,“ uvedl dále Canale.
„Fosilie má spoustu nových informací a je ve skvělém stavu,“ říká Canale. Těší se, až prozkoumá další otázky, na které mu mohou kosterní pozůstatky M. gigas pomoci najít odpověď. „Našli jsme perfektní místo hned první den hledání… a M. gigas byl nalezen,“ pokračuje Canale. „Byl to pravděpodobně jeden z nejúžasnějších momentů mé kariéry.“
zdroj: Current Biology, New Scientist, Natural History Museum
