Pablo Escobar: kolik peněz z bohatství drogového krále se podařilo najít a zajistit?

Ať už jste probděli noc nad sérií Narcos, nebo se jen zajímáte o drby ze světa organizovaného zločinu, nemohla vás minout informace o tom, jaké rekordní sumy vydělával někdejší šéf Medellínského kartelu. Rozhodně tu nebudeme velebit zásluhy někoho, kdo má na svých rukou krev zhruba 4000 lidí. Ale nemůžeme popřít fakt, že pozvedl kokainový byznys na dočista jinou úroveň, a skutečně ukázal světu, kdo je tu opravdový šéf. Uznalé a uctivé přezdívky od svých partnerů i konkurentů, jako Don Pablo, El Padrino, Patrón či Matar Pablo, si Pablo Escobar, celým jménem Pablo Emilio Escobar Gaviria, vysloužil oprávněně.

Kolik mu to neslo? Z chlapíka, který měl první milion v dolarech na bankovním účtu (tehdy ještě za pašování) ve dvaadvaceti letech, se poměrně rychle, zhruba mezi lety 82-85, vyšvihl do pozice, kdy inkasoval každý den v přepočtu 149,5 milionů dolarů. Lehce přes miliardu týdně. Byl to samozřejmě zisk před pokrytím provozních nákladů jeho věčně se rozrůstající organizace, před vyplácením úplatků a odměňováním zabijáků, průběžně likvidujících ty neúplatné. Pořád to prý ale bylo okolo 55,5 miliard dolarů čistého v oběživu ročně.

Stovky miliard vs. nalezené miliony

Vtípky o tom, že se u Escobarů týdně utratily dva tisíce dolarů jen za gumičky na ovazování ruliček s penězi, už jste možná zaslechli. Stejně jako to, že vaky a igelitové pytle s penězi jeho pohůnci zakopávali nebo zazdívali, kde se jen dalo. Kolem desetiny takových peněz jednoduše padlo kvůli plísním, nenechavému hmyzu nebo hlodavcům. Anebo jen proto, že sklerotičtí gangsteři zapomněli, kam je vlastně uklidili – a nevzpomněli si na to ani při řezání kolen motorovkou. Jenže udržet si 80 % monopolu ve světové produkci kokainu není žádný med. Na začátku prosince 1993 tak po krátké přestřelce definitivně končí už trochu protahovaný příběh drogového krále z Medellínu. Nikoliv však jeho peněz, kterých muselo být – za 8 let na absolutní špici v drogové branži – něco kolem 444 miliard. Ano, pětina všech stodolarovek existujících v Jižní Americe patřila jen jemu.

Kam se poděly? Jasně, igelitku s 18 miliony měl na gauči v domě, kde ho zastřelili. A dalších 25 mega se pak našlo zazděných v jeho vile. Asi na zateplení? Jenže to nejsou ani drobné do prasátka. Pochopitelně, že spousta peněz byla vázána přímo v oběhu, mezi kurýry, pašeráky, v překladištích a ve výplatních kancelářích pro rozdávání úplatků. A jejich zaměstnanci určitě necítili po odchodu bosse na věčnost povinnost je někomu posílat nazpět. Tyhle defraudace si podle skromných odhadů mohly vyžádat něco kolem 10-15 % jednoročního obratu. A dál? Poměrně dost nelegálně nabytého majetku a nemovitostí z Escobarova portfolia připadlo nesjednoceným nástupnickým organizacím. Los Pepes a kartel z Cali přebrali kokainová pole, fabriky v džungli a laboratoře, výrobny, skrytá letiště, lodě, letadla a náklaďáky, sklady zbraní.

Peníze, které svět neviděl

Na hotovost si ale moc nesáhli, protože žádná – až na těch pár zakopaných pytlů s bankovkami, jejichž lokace vytloukli ze svých někdejších medellínských konkurentů – k mání nebyla. Bylo to docela zklamání, šlo jen o jednotlivá procenta. Odpočívají tedy ony miliardy někde na bankovních účtech? Tady se hodí zmínit, že Pablo Escobar bankéřům nikdy moc nevěřil. A jestli během honu na kokainového krále Američané z protidrogového v něčem odvedli skutečně dobrou práci, tak ve sledování a zablokování jeho bankovních transakcí. Proto se masivně přidržoval té tak nepraktické velkoobjemové hotovosti a ulívání. Od trezorů bank se držel dál. Co tu ještě máme? Domy, vozový park luxusních aut, umělecké předměty, a také desítky legálních firem, podniků, společností a továren. Dohromady jistě za nemalé peníze, to vše po jeho smrti zabavila kolumbijská vláda.

Kolik a za kolik? Tenhle údaj nebyl nikdy oficiálně zveřejněn. Odhaduje se ale, že 25-30 % onoho jmění odteklo směrem ke státní kase. Ne nutně, že do ní nakonec dorazilo. Určitou indicií, kam se takový balík mohl ztratit, je informace, že po volbách v roce 1994 dochází k výrazné obměně kolumbijských politiků. Většina starších matadorů (která osobně časy El Patróna pamatovala), opouští parlament a dává se nově na podnikání. Následující rok je pak jedním z ekonomicky nejúspěšnějších v novodobé historii Kolumbie, protože rázem má každý bývalý hlavoun peníze na obří investice. Kde je tak najednou sehnali? To se můžeme jen domnívat. Z pohádkového jmění drogového krále ale nebyla nalezena dobrá čtvrtina. To znamená, že nejméně nějakých 100 miliard v dolarech by někde „tam venku“ mohlo pořád být.

zdroj: Grunge, Independent, The Richest, ABTC

Podobné články

Nejoblíbenější

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?

Rudis: význam dřevěného meče v životě římských gladiátorů. Co představoval?

V životě římských gladiátorů měl dřevěný meč velký význam. Co rudis představoval a za co se ho mohl gladiátor dočkat?

Messerschmitt Me 262: před 80 lety vzlétla nejnebezpečnější stíhačka 2. světové války

Proudová stíhačka Messerschmitt Me 262 vzlétla poprvé v červenci 1944. V éře vlády pístových motorů byla jako zjevení.