Pokusy na lidech ze světa a nedávné minulosti. Všechny velmoci mají na rukou krev

V roce 1943 to ještě na vítězství Spojenců úplně nevypadalo, ale přesto už se plánovalo, jak naložit s poraženým Německem. Původní návrh na popravu 50 – 100 000 štábních nazi důstojníků tehdy při setkání v Teheránu vyřkl Stalin. Roosevelt s nadsázkou kontroval tím, že 49 tisíc by mohlo stačit. Legraci si ale dělal jen jeden z nich, a souhlas s popravami zavilých nepřátel v zásadě zastával i Churchill. Zvlášť, pokud šlo o válečné zločince a ty, kteří v koncentračních táborech páchali nelidská zvěrstva a pokusy na lidech. U Norimberského procesu to tak ale nevypadalo. Proč?

Zamést si před vlastním prahem

Záměr ztrestat na hrdle ty největší řezníky, experimentující na živých lidech, kolidoval s osobními zájmy vítězných velmocí, které měly za vlastními nehty také špínu. Těžko mohou Američané, Britové nebo Sověti odepsat psychopatické Doktory smrti z koncentráků, když za a) potřebují výsledky jejich výzkumu (jako vlastně všichni představitelé světových velmocí), a za b) podobné pokusy za hranou etiky a morálky už dávno realizují sami. Názorným příkladem je třeba experiment z Tuskegee, zahájený na negramotných černoších z Alabamy v roce 1931. Výzkum dost přímočaře řešil otázku, co se stane, když někoho schválně nakazíte syfilidou, neprozradíte mu to a nebudete ho léčit.

Výsledek se dal asi předpokládat dopředu, takže není zřejmé, proč se tenhle pokus se smrtícími následky udržel v běhu do roku 1972. Odtrhávání lidské kůže a pokusy transplantací? Je to snazší, když je děláte na těch, co se nesmí bránit. Ozařování vězňů a jejich následná kastrace? To obojí jsou 18 let po válce Spojené státy a pokusy Carla Hellera. A jak je to vlastně s nebezpečím radioaktivity? Nebylo by lepší nechat mašírovat na povel pár regimentů kolem čerstvého svítícího kráteru, abychom to zjistili? Tohle zvládli Sověti i Američané. Co třeba krmit mentálně postižené radioaktivními vločkami? Ano, i to je v repertoáru vítězů, 10 let po válce.

Pokusy na těch, kteří nemohou říci ne

Britové své dobrovolníky zase trávili v plynových komorách, aby otestovali, jestli plynové masky fungují. A umíralo se při tom. Infikování vězňů malárií, žlutou zimnicí, pohlavními nemocemi? Žádný problém. A když náhodou nemáte dost vězňů, vždycky můžete navštívit jinou zásobárnu lidských pokusných králíků. Třeba sirotčinec nebo psychiatrickou léčebnu. Naprosto nemorální pokusy s mentálně postiženými byly běžné i ve Švédsku. Ve Vipeholmu je tu dotovali cukrovinkami jen proto, aby mohli sledovat, kdy se jim úplně rozpadne chrup. Experiment byl ukončen v roce 1982.

Dozvuky testování a odběry tkání bezdomovců s rakovinou prostaty se řeší na západě dodnes. Je to laciné zboží a za trochu peněz si nechají líbit cokoliv. Stejně jako vychází na povrch závěry z vědeckých experimentů, zdokonalujících formy mučení a výslechů. Světové velmoci nikdy neoplývaly nadbytkem svědomí, když šlo o neetické pokusy na vlastních, nevědomých občanech. Testování potenciálu biologických zbraní pro případ války? Vždycky je lepší to nejprve vyzkoušet doma, zaplnit mezery v poznání.

Taková malá otrava neuškodí

Pokusy s šířením virů a bakterií – na autobusových nádražích, v metru, ve vlacích – za plného civilního provozu – běží v USA do roku 1972, než jsou oficiálně ukončeny (a o 10 let později odhaleny investigativními novináři). Proč Norimberský proces a zúčtování s nacistickými zločinci skončil fraškou, proč se statisíce obětí a miliony pozůstalých nikdy nedočkaly satisfakce? Jednoduše proto, že výzkumy za hranou morálky a etiky prokazatelně prováděly všechny vítězné velmoci, a většina z nich necítila potřebu s nimi skončit ani po válce. Protože nastával čas pro další, Studenou.

Je nerozum věřit, že pokusy na lidech už neprobíhají. Mění se jen jejich záměr a cílové skupiny. Obyvatelé Afriky nebo Indie, funkční náhrada za někdejší vězně a nesvéprávné mentálně postižené, by vám mohli dlouze vyprávět o tom, co nehezkého se s nimi dnes při klinických studiích užitečných léků děje.

zdroj: Welt, Science Direct, The Tech, Gizmodo, The Guardian, The Philadelphia Inquirer, The New York Times, CNN Health, Pub Med Central, Journal of the History of the Behavioral Sciences, Priceonomics, BBC News, SOMO Centre of Research

Podobné články

Nejoblíbenější

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?

Rudis: význam dřevěného meče v životě římských gladiátorů. Co představoval?

V životě římských gladiátorů měl dřevěný meč velký význam. Co rudis představoval a za co se ho mohl gladiátor dočkat?

Messerschmitt Me 262: před 80 lety vzlétla nejnebezpečnější stíhačka 2. světové války

Proudová stíhačka Messerschmitt Me 262 vzlétla poprvé v červenci 1944. V éře vlády pístových motorů byla jako zjevení.