Moc pirátských osobností historie nevzpomíná. Jména jako Černovous, Henry Morgan nebo Francis Drake vám v hlavě vykouzlí představu vlající černé vlajky s překříženými hnáty, truhlice s poklady a bandy zlodějských pirátů. Ale rozhodně si vyobrazíte pouze muže. Drsný život na otevřeném moři nebyl nic pro něžné pohlaví, ale i tady lze navzdory obecnému přesvědčení narazit na výjimky. Ženské pirátky existovaly, i když jich bylo jako šafránu.
Tvrdý život piráta
Plavit se na lodi v 17.-19. století nebyl žádný med. Hygiena byla prakticky nulová a s sebou bylo možné vzít jen potraviny, které se nezkazí. Žvýkat neustále sušené maso, trávit týdny na houpající se plachetnici a neustále být vystaven rozmaru počasí, to byl hodně dobrodružný život. Šplhat vysoko do ráhnoví, bez jištění kasat plachty a spát v houpací síti pohromadě s ostatními, tam zkrátka není místo pro ženy.
Ženy na palubu nebereme
Námořníci je s sebou na loď nebrali a pirátské posádky už vůbec ne. Pověra, že ženy na palubě přinášejí smůlu, je založena na logickém faktu. Muži vystavení dlouhému pobytu na moři se o ženy handrkovali a ty se stávaly předmětem sporů a nekázně. Piráti nebrali ani zajatkyně, protože měli tendenci chovat se k nim hrubě, přivlastňovat si je, případně o ně hráli kostky a karty – a opět vzniká nekázeň, což je nepřípustné. Úspěšné pirátky, o nichž se v historii něco dochovalo, tak byly nepochybně velmi zvláštní nátury.
Ching Shih
Pirátka známá jako Madame Ching brázdila Čínské moře na počátku 19. století. Podle dochovaných informací velela až 40 tisícům mužů, žen a dětí. Byla samozvanou vládkyní a pod jejím velením docházelo k potyčkám jak s Britským a Portugalským impériem, tak s dynastií Čching. Možná nejslavnější pirátka ale původně pracovala v nevěstinci jako prostitutka, než v roce 1801 potkala tehdy proslulého piráta Chenga, do kterého se zamilovala. Mazaná Ching měla brzy stejné pravomoci, jako on. Když její manžel po několika letech zemřel, stala se známým postrachem moří. Mezi piráty zavedla vlastní zákony, do kterých patřil zákaz znásilňování nebo okrádání obyčejných lidí. Madame Ching zemřela v roce 1844 a v té době měla pod kontrolou mnoho vesnic na pobřeží, vybírala daně a chránila města před nájezdy dalších pirátů.
Anne Bonny
Přestože patří Anne Bonny mezi nejznámější pirátky, o jejím životě se toho ví jen málo. Pocházela z Irska a většinu života strávila v Karibiku. Narodila se někdy na přelomu 16.-17. století a s otcem se přestěhovala do Londýna, když napadla svou nevlastní matku. Tehdy se údajně začala oblékat jako muž. Nakonec zakotvili v Nassau na Bahamách, kde Anne potkává známého piráta, kterým byl Calico Jack, vlastním jménem John Rackham. Stali se tajnými milenci, protože Anne byla tou dobou vdaná. V maskování pak vstoupila na palubu Jackovy lodi. Zapojila se do života posádky včetně boje a zúčastnila se plenění ve vodách kolem Jamajky. Vše skončilo, když Calico Jack zaútočil na hlídkovou loď s pověřením jamajského Guvernéra.
Všechny pověsit!
Posádka byla tou dobou opilá a vojáci muže přemohli. Všichni piráti byli vzati do vazby, usvědčení a pověšeni na šibenici. Anne Bonny se oprátce vyhnula a důvodem byly „choulostivé podmínky“, které znamenaly těhotenství. Pirátka ve vězení porodila a pak byla propuštěna. Další její osud je neznámý. Některé informace hovoří o tom, že v žaláři zemřela, jiné zase, že se navrátila k pirátství.
Grace O‘Malley
Grace O’Malley se stala legendární postavou irského folklóru, přestože ji historie počítá mezi pirátky. Právě ona ispirovala svým životem Anne Bonny. Už od mládí Grace toužila jít ve stopách svého otce, který se plavil po moři jako privatýr, tedy soukromá osoba ve službách námořnictva. Když chtěla vyrazit s otcem na obchodní akci do Španělska, ten její nápad zamítl. Řekl, že by se jí zapletly vlasy v lodních lanech. Naštvaná Grace si je jako vzdor usekla. Otec pak ustoupil a dcera se nalodila s ním.
Vstup mezi šlechtické rody
Když později zemřel, převzala kontrolu nad rodinnými pozemky i správou na moři, přestože měla bratra. Brázdila s lodí podél břehů nahoru a dolů, loupila a cennosti vozila zpět do rodinné pevnosti na pobřeží. Bohatství ji pak přineslo manželství s šlechticem Donalem O’Flahertym, se kterým měla tři děti. Když byl manžel zavražděn, zahájila útok na hrad Doona, aby se pomstila. Její zuřivost v této bitvě jí vysloužila přezdívku Temná dáma z Doony.
Boj za nezávislost
Grace O’Malley pak pokračovala v bojích se Sirem Richardem Binghamem, anglickým důstojníkem, zodpovědným za dobývání Tudorovců celé Anglie. Irští šlechtici včetně O’Malley nebyli ochotni vzdát se svobody. Když byli její synové zajati v bitvě, přišla před soud prosit o jejich svobodu. Odmítla se uklonit Královně Elizabeth, protože ji neuznávala. Dávala najevo opovržení a celý proces byl skandální. Výsledkem ale bylo propuštění synů a Binghamovo stažení z Irska. Grace pak dále podporovala povstání na moři až do své smrti kolem roku 1603. Milována irskými nacionalisty, Grace O’Malley se stala symbolem irské nezávislosti.
