Ne že by nějaké historické období homosexuálům zvlášť přálo, ale teprve při srovnání s minulostí uvidíte, že si hoši v posledních dekádách dost polepšili. Ve staré dobré Anglii, sešněrované konzervativními pravidly, na tom byli o dost hůř. Ještě ve 20. letech minulého století by vám tu za čistě pánské radovánky hrozilo vše od žaláře, doživotí v sanatoriu, léčebné terapie elektrošoky, až po chirurgickou nebo chemickou kastraci. Jenže život, i ten čtyřprocentní, si vždycky najde cestu. Napomáhal tomu nenápadný průvodce po veřejných toaletách.
Zábava s rizikem
Londýn tehdy na mapě Británie zářil podobně, jako neony Las Vegas ve vyprahlé poušti. Bylo to město, kde byly v úzkých podloubích a zšeřelých uličkách, kolem chudinských čtvrtí i v parcích, k dostání za pár liber nejrůznější zapovězené a velmi specifické služby. Poměrně dost gayů z ostrovů sem jezdilo upouštět páru, aby se na venkově dál mohli chovat s veškerou heterosexuální důstojností. Ne všichni ale byli úspěšní, protože prohřáté bahno velkoměsta bylo z pochopitelných důvodů do krajnosti anonymní a podezřívavé.
Zatímco místní jinosexuální komunita byla dobře obeznámena s tím, co/kde/za kolik (případně kde zrovna číhá strážník), za zábavou a zakázanou něhou dojíždějící gentlemani takhle informovaní nebyli. Proto bylo třeba vytvořit efektivní prostředek pro jejich základní orientaci. A tak v roce 1918 poprvé spatřila světlo světa velmi praktická příručka, turistický průvodce po veřejných toaletách. Útlá knížka v zelené vazbě, s návodnými mapami a popiskami.
Dejte si pozor na pendrek
Jmenovala se „Pro Vaše pohodlí“ (For Your Convenience), stála pár pencí, měla celostátní distribuci. A byla naprosto nevinná. Už v předmluvě se psalo, že slouží především mužům, kteří: „…po třech čajích na Wigmore Street mají plný měchýř a potřebují se ve vší diskrétnosti uvolnit, tak aby nedělali zbytečný rozruch na ulici a svým chováním nepřitahovali nežádoucí pozornost policistů.“ Ano, chce to trochu číst mezi řádky. Ale jen trochu, poselství bylo čtenářům naprosto zřejmé.
Pokud tedy cítíte potřebu, vyrazte na tu či onu do mapy zakreslenou toaletu. A jistě tam narazíte na někoho, kdo vám rád pomůže s vaším trápením. Kouzelné na tom bylo, že ze čtyř stovek veřejných toalet v Londýně jich „Pro vaše pohodlí“ zachycovala jen 115. Takže opravdu zajdete na to správné místo, omyl nehrozí. Zvlášť, pokud vám navíc z kapsy kouká tahle příručka, snadno tu najdete společnou řeč.
Ochránci veřejné morálky samozřejmě kolem homosexuální komunity kroužili jako hladoví supi nad mršinou, ale existenci unikátního teplého průvodce nikdy nepostřehli. Každý rok kniha vycházela s lehce pozměněným názvem v jiném vydavatelství a vždy s poměrně štědrým nákladem. Tak, aby nikdo potřebný nemusel v Londýně bloudit, a místo podrážek si mohl raději ošoupávat něco jiného.
zdroj: Atlas Obscura, Daniel Crouch Rare Books, Google Books
