Ztracené poklady, které čekají na objevení. Jejich cena je nevyčíslitelná

Že se balík vážící 450 kilogramů nemůže jen tak založit a ztratit? Řekněme, že hledání ztracené Jantarové komnaty potvrzuje opak. Od konce II. světové války je nezvěstná. Stejně jako lebka Pekingského muže, poslepované fragmenty lebky Homo erectus pekinensis, které dokládají příchod lidských prapředků do Číny někdy před 780 000 lety. Co dalšího mají tyhle ztracené poklady společného? Nevyčíslitelnou cenu nebo to, že si je nárokují světové mocnosti. Potěšit mohou jen vybrané sběratele.

Někde tady přece musí být

Snazší by bylo hledat ukradené korunovační klenoty Irska, respektive 395 drahých kamenů, na které je někdo po loupeži v roce 1907 zpracoval. Vtip je v tom, že na trh nejspíš nikdy nedorazily a jsou pořád schované. Pravděpodobně ani neopustily Dublin a nejspíš ani budovu, ze které byly zcizeny. Pořád se také postrádá 133-karátový florentinský diamant z dědictví Habsburků. V listopadu 1918 ho měl tajně odvézt právník a rakousko-uherský důvěrník Bruno Steiner do švýcarské banky, ale do cíle nikdy nedorazil. Nápadně žlutý kamínek leží pořád někde na trase z Vídně do Bernu.

Aztécké zlato z Nového světa

Trocha exotiky a hezkých pár tun zlata k tomu? Abychom netroškařili, začneme u noci 30. června roku 1520. Tehdy ve španělskými dobyvateli pokořeném Tenochtilánu vypukne povstání. Tisícovka Španělů proti 50 000 naštvaným Aztéků nemá šanci. Během La Noche Triste, Noci smutků, tak prchají i s naloupeným zlatem. Přežila jich jen hrstka a většina tíživé kořisti zmizela s nimi. Hledejte a naleznete, jak prosté. Každý prchající arkebuzýr si přitom odnášel helmici plnou zlata.

Podobně je na tom zlatý poklad Inků z Jižní Ameriky. Šlo o výkupné za inckého vladaře Atahualpu a mělo podoby obřího sálu, zarovnaného až ke stropu zlatem. Jenže vladař byl proradnými únosci zabit, takže zlato nikdo nezinkasoval. Incká říše následně padla a celý tenhle zlatý depot stále čeká na své objevení. V souvislosti s domorodým zlatem je taky fajn zmínit ztracené poklady, které naloupili piráti. Miliardy v naloupeném zlatě z Peru nesla ve svém podpalubí loď Esperanza, ale do cíle nedoplula. Truhly buď spočívají na mořském dně v mezinárodních vodách nebo na nějakém ostrůvku v Tichomoří. Pod vodou je toho ale schováno víc.

Poklady v hrobech pod hladinou

Obecně byl skon každého velkého vojevůdce dávnověku spojen s pohřbíváním jeho majetku. Na věčnost je prostě lepší jít s celou parádou. A najít zrovna trojitou rakev, ve které je pod hladinou řeky pohřben vizigótský náčelník Alarik, by neškodilo. Kromě jeho pobitých služebníků je totiž v úložišti sarkofágu uschováno i jmění, které předtím slavně naloupil v Římě. A Řím byl hodně bohatým městem. Hledat ztracené poklady můžete i ve Skotsku, a nemyslíme tím zrovna lochnesku.

Roku 1745 realizovali Španělé vcelku bystrý plán. Chtěli podpořit skotské (jakobínské) povstání proti vládě. A investovali do toho ve velkém. Jenže věc nešla podle plánu a rebelie skončila moc brzy. Zlato, které mělo podpořit revoluci, nejspíš skončilo někde na dne jezera Loch Arkaig. A je tam dodnes.

Poztrácená vejce a koruna králů

Dopočítat se také nemůžeme Fabergého vajec, zlatých kraslic nevyčíslitelné ceny. Pořád nám do celé omelety chybí 6 ze 69 známých kousků. Je to kuriozita, o kterou můžete zakopnout na blešáku nebo v trezoru šíleného sběratele. Vyplatit se může i procházka v ústí bažinatých přímořských mokřin u zálivu Wash na východním pobřeží Anglie. Někde tady totiž leží prapůvodní koruna britských králů, kterou tu na úprku ztratil v roce 1216 Jan Bezzemek.

Podobné články

Nejoblíbenější

Skutečně dokážeme cítit pach strachu a dalších emocí?

Při komunikaci se spoléháme hlavně na jazyk a zrak. Jak podstatnou roli hraje u lidí nos a dokážeme pomocí čichu cítit strach?

Válka o Falklandy: 40 let po konfliktu je „speciální operace“ na ostrovech stále nezacelená rána

Vždy během května jsou Las Malvinas v Argentině v centru pozornosti. Válka o Falklandy je pro spoustu místních stále živým tématem.

Obnovitelné zdroje energie: je možné jimi ze 100 % zásobovat Zemi?

Nenaplnitelná utopie nebo budoucnost přežití lidstva? Mohou naší planetu ze 100 % zásobovat pouze obnovitelné zdroje energie?