Chcete se prosadit v tom, co děláte? Prorazit v branži, zvýraznit se, proslavit? Dosáhnout až na vrchol? Recepty na úspěch zdaleka nejsou univerzální, ale když se podíváte do minulosti současných „úspěšných“, pár nápadně podobných detailů jistě zaregistrujete. A právě ty by vás mohly v budoucnu vést lépe, než rady těch, kteří se z pozice vševědoucích koučů snaží profitovat na vašich nejistotách.
Čím začít? Třeba tím, že budete originální a nebudete se zbytečně snažit kopírovat cizí vzorce na úspěch. Proč ne, když evidentně trochu fungují? To sice ano, ale každá lavina časem ztratí na síle. Nejlepší příklady uvádí The Wall Steet Journal: nápad s celonárodním (a později celo-globálním) řetězcem fast-foodů vynáší firmě McDonald’s ročně nějakých 27 miliard dolarů. Když to po nich zkusil obšlehnout Burger King, nedostal se za 3 miliardy. Vaše vlastní síť burgráren nejspíš nedosáhne ani na ten milion v dolarech. Jasně, že tenhle koncept funguje, ale je to už jen paběrkování.
Chce to něco nového
Bill Gates, Steve Jobs, Jeff Bezos. Tři lidé, kteří začínali svou kariéru takříkajíc v garáži, ale dnes je zná každý. Co je dostalo až na vrchol? Jednak to, že dělali jiné věci, než ostatní – a hlavně, že je dělali jinak. Stranou ponechme etiku jejich práce, ale z programování, vývoje počítačů a telefonů nebo obchodů se zasilatelstvím udělali globální zlatý důl až oni. Že nechcete prorazit jako miliardářští nabobové, ale láká vás spíš umění? Madonna, David Bowie, Michael Jackson, Lady Gaga… byli noví, originální.
Ti všichni si našli svou originální cestu a dokázali vyniknout. Tím určitě nechceme tvrdit, že je nejdůležitější sebeprezentace a marketing. I když to tak dneska může vypadat. Ne, nejdůležitější je kvalita toho, co děláte (a jestli tomu sami věříte). Protože ta přetrvá, vytváří skutečnou hodnotu. Aby vám to pořád dělalo radost a nesežvýkalo vás to. Cesta za úspěchem je totiž pořádná dřina, a abyste ji ustáli, musíte do toho dávat něco ze sebe.
Vlastní cestou na Olymp
Bylo by krásné, kdyby každý měl svůj Harley-Davidson. Ale pak už by to nebyl ten legendární Harley, že? Šperkaři z Tiffany & Co. se také vyprofilovali v dodávce luxusu, a když chtěli expandovat k masám středních vrstev, málem zbankrotovali. Lepší je prostě mít a držet si to „své“, než se snažit bohatnout produkcí šmejdů. Pracovat na úspěchu kvalitou trvá déle, ale o to spíš to vydrží. Zvlášť, když si pracujete podle sebe. Což asi nebude vyhovovat všem.
Webová platforma Digg, tenhle Facebook v kamenných dobách sociálních sítí, rozhodně nebyla dokonalá. Jenže The Wall Street Journal uvádí, že byla její tržní hodnota $ 164 000 000. Než se jí tedy chopili manažeři, kteří ji začali ladit tak, aby „vyhovovala všem“. V roce 2010 šla do dražby za půl mega a dnes o ní nikdo neví. Možná by Hellboy Dan Vávra prodal o pár tisícovek kopií Kingdom Come: Deliverance víc, kdyby po kritice progresivistů do středověké hry z Čech zařadil pár postav černochů a Asiatů. Neudělal to a má prodané 3 miliony kusů.
Jít svou vlastní cestou znamená akceptovat riziko, že možná selžete, a že se to možná nebude líbit všem. Jenže snaha dělat všechno podle všech (a pro všechny) znamená nedělat nic a vytvářet jen líbivý obrázek. Klíčem k úspěchu je nebát se být první a věnovat péči těm, kteří vás následují. A ještě maličkost: vrcholy vážně nejsou pro každého. Váš spokojený život může pramenit klidně i z toho, že zůstanete tam, kde jste. Prachy a sláva totiž nejsou všechno.
