Buddhismus natvrdo: život mnichů není pohádka. Jakými předpisy se řídí?

Buddhistické kláštery a v nich usídlení mniši řídí své životy podle předpisů, nazývaných Pātimokkha. To je buddhistický klášterní kód, který má zpravidla 227 článků. Podrobně ho popisuje publikace The Buddhist monastic code I: the Pātimokkha training rules z roku 1996. Tento kodex zásadně ovlivňuje projevy víry i životy oddaných mnichů. Z východu je to k nám daleko, takže si u nás řadu z těchto přikázání idealizujeme. Třeba buddhistické vegetariánství, vztah k majetku nebo pojetí pravdy. Přirozeně se jednotlivé kláštery liší svou náboženskou praxí a ne všude dodržují kodex doslova. Jak vypadá buddhismus natvrdo?

Říká se, že peníze nesmrdí. Buddhističtí mniši to nemají možnost zjistit, protože jejich praxe jim zapovídá kontakt s penězi. Nesmí se jich ani dotknout, natož je přijímat jako dar. Původně se tohle věroučné nařízení týkalo jen zlata a stříbra, ale postupně se vztáhlo i na bankovky. Jak žijí bez peněz? Nákupy za ně realizuje správce kláštera.

Žádná postel, parády ani pokušení

Buddhismus možná směřuje své mnichy k vnitřnímu míru, ale vyhlásil válku nábytku. Ostře se vyhraňuje proti luxusu movitého bytového vybavení, aby si kláštery zachovaly svou vnitřní čistotu. Vedlejším produktem je i nařízení, že mnich nemůže spát „na posteli se čtyřma nohama“. Je to prostě zbytečný komfort. Rákosová rohož nebo židle je v pořádku, ale klasická postel už nikoliv.

Žádné parfémy, náušnice, přívěšky a parádičky. To zní u asketických mnichů vcelku logicky. Móda se také omezuje na minimalistický design jedné plachty a vlasy jdou u noviců dolů až na lebku. Prostě nic, co by odvádělo pozornost od duchovního světa. Ale také žádné telefony, mobily, televize a rádia, žádné předměty, ke kterým se můžete cítit být připojení. A žádný zpěv, tanec a hudba. Pātimokkha je nekompromisní, ale je třeba dodat, že zrovna tím posledním se všude neřídí.

Sex neexistuje

Sexuální tužby jsou jednou z hlavních příčin utrpení. A to nemyslíme jen situaci, kdy si ho omylem skřípnete do nočního stolku. Říkal to Buddha a všichni sexuálně neukojení puberťáci mu dávají za pravdu. Mniši musí tělesným pokušením předcházet stejně totálně, jako obluzení alkoholem. S ženou nesmí být v jedné místnosti ani na chvíli o samotě. Sex je samozřejmě off-limits. Askeze se ale vztahuje i na to, že nesmí obejmout svou vlastní matku.

Co bude dnes k obědu?

Jako už tradičně, nic. Mniši přijímají potravu s úsvitem a západem slunce, přes poledne nejí. Osmnáctihodinový půst je normálka. A jídelníček? Ano, většina mnichů se svým stravováním řadí mezi lakto-vegetariány, takže mléko a sýry, máslo a tvaroh jsou pro ně ok. A maso? To je chyták! Kvůli své výživě nesmí zabíjet živé zvířata. Ale když někdo zvíře zabije pro ně, je to naprosto v pořádku. Buddhismus mnichům nezakazuje dát si bůček. Nemají zakázané maso, jen jeho zabíjení.

Ani rajčata nezasadí…

S neubližováním a nezabíjením všeho živého se pojí i další nepříjemnost obživy. Z buddhistických mnichů by mohli být vcelku dobří zemědělci, ale víra jim zapovídá orat a kopat v zemi. Mohli by tím totiž ublížit tvorečkům v půdě. Podle kodexu nesmí ani kácet stromy, trhat plevel nebo stříhat keře. Dokonce ani trhat ovoce, jen sbírat to, co spadne na zem. Průkopníky permakultury nebo eko-zahradničení z nich tedy nedělejme, jsou to nemakačenkové.

Intoxikanty (jedy) vás vzdalují realitě a přibližují hněvu, ignoranci, vedou k utrpení. Meditace vás přibližuje realitě. Co byste radši? Jasně, buddhističtí mniši mají utrum s alkoholem. Pozřít nesmí ani tolik, co by se vešlo do kapky rosy na stéblu trávy, a vyhýbat se přísně musí všem dalším návykovým látkám. Což komplikuje například léčbu nemocných. S realitou jsou ale mniši na štíru v dalším věroučném aspektu.

Mlčení znamená souhlas

Buddhismus jim totiž zakazuje „hovořit o lidech špatně“. I když je na vás někdo drobně zlý nebo se vás momentálně pokouší vyhladit, nemáte mu to mít za zlé. Což vede k tomu, že mniši nemohou spoustu reálných problémů našeho světa přímo pojmenovat, natož je řešit. A protože nesmí ani lhát, mlčí. I proto prosperují na území diktatur: neříkají nic proti vládě, nestěžují si, nepodněcují. Tím ale mohou legitimizovat utlačitele. Snaha o mír je tak trochu potlačováním reality.

Mnich musí žít „sám jako nosorožčí roh“ (nosorožci dvourozí nejsou v Indii a Nepálu v módě), nezávisle na okolí. Jenže ta nezávislost má svůj práh. Když nemůžete nic vlastnit, musíte vyžít z toho, co vám dají jiní. Jako milodar, almužnu. A přijímat můžete jen „střechu nad hlavou, jídlo a léky“. Že se z toho nedá vyžít? V roce 2018 proběhla napříč médii zpráva o epidemii obezity mnichů v Thajsku, překrmených brambůrky a limonádami. Darovanému koni na kalorie nehleď.

Podobné články

Nejoblíbenější

Největší masožravý dinosaurus v Evropě byl nalezen na Isle of Wight

Desetimetrový dvounohý predátor s krokodýlí hlavou je dosud největší masožravý dinosaurus, nalezený na území Evropy.

Kolik lidí zabijí žraloci během jednoho roku?

Žraloci jsou fascinující tvorové s velmi špatnou reputací. Za kolik lidských životů ročně jsou ve skutečnosti zodpovědní?

Máte pocit, že vás vaše kočka neposlouchá? Podle studie je to nejspíš fakt

Pokud máte kočku, často můžete mít podezření, že vás neposlouchá. Vysvětlení přináší studie, zaměřená na reakce koček na různé hlasy.