Osamělý génius: nebezpečný mýtus, který brzdí rozvoj civilizace

Genialita je jedno procento, zbývajících 99 % je pot. Tak to říkal nejpřednější mezi vynálezci, opěvovaný génius Thomas Edison. Méně se už hovoří o tom, že to v jeho podání znamenalo těch 99 % dřiny krádeže jiných, dosud nelicencovaných a nepatentovaných objevů.

Vychytralý držitel patentů

Od psacího telegrafu, přes fonograf, cyklostylovou kopírku, elektroměr, magnetický separátor hornin, tavnou pojistku až po elektromobil a gramofonovou desku. Na Edisona vzpomínáme pro zhruba 200 velkých a pro lidstvo podstatných vynálezů. Za to ho máme rádi. Ve skutečnosti byl sám držitelem více než 2300 patentů, řekněme mezinárodních právních pojistek k autorským právům na rozmanité objevy, se kterými měl osobně jen pramálo co do činění. Jen si je prostě nechal registrovat jako první. Což je podstata celé jeho úspěšnosti. Spoustu věcí, které jsou mu přičítány, totiž nevynalezl.

O prvenství rozhodují právníci

Maximálně je převzal (nebo sprostě ukradl), designově vylepšil a malinko posunul. A hlavně, pak si je nechal patentovat. O zbytek slávy se už postarala jeho armáda právníků a nezpochybnitelná reputace. Od jiných, ne až tak proslavených vynálezců, si přitom vypůjčil víc než žárovku. Vlastně, celá ta jeho fabrika na zázraky ve West Orange, pokrývající 5,5 hektaru, byla jednou velkou léčkou na chytré mozky. Vynalézáte, zdokonalujete? Hodný strýček Edison vám pronajme laboratoř i techniku. Jediný háček je v tom, že váš případný objev pak navždy ponese jeho jméno.

Krádeže nápadů jsou běžné

Jinak s těmi krádežemi objevů to zase tak ve světě velkých objevů neobvyklé není: právníci rozhodovali o tom, že vynálezcem telefonu je Graham Bell (a nikoliv Elisha Gray), Tesla si něco vypůjčil od Edisona a Teslu zase tuneloval Marconi. A prvních vynálezců televize máme také asi pět. Sám Edison byl přitom spíše diletantský nedouk s pochybnými znalostmi, zato s velkou ctižádostí a neprůstřelným podnikatelským talentem, který systematicky těžil z práce jiných tím, že se pod ni podepisoval. Něco ale skutečně vytvořil.

Osamělí vlci? To se ve světě vědy nenosí

Tím myslíme ten dodnes tradovaný a ne zrovna pohodový mýtus „osamělý génius„. Iluzorní představu lehce podivínského muže s bezbřehou fantazií a bystrým mozkem, který všechno od základu po famózní výsledek zvládl vymyslet sám. Prostě takový Sheldon Cooper v méně přihřáté, ale o to vousatější verzi. A tenhle mýtus geniálních celebrit se s námi od Edisonových časů veze. Proč je to problém? Jednoduše proto, že díky téhle nebezpečné iluzi přestáváme chápat cesty pokroku civilizace…

…které vedou klikatými stezkami od svobodného myšlení a vyjadřování, přes potřebu dobrého základního a navazujícího vzdělání, dobrého sdílení informací a jejich otevřené kritiky, k setrvalé podpoře vědy a bádání. Jenom když tuhle nákladnou bázi podpoříte, objeví se na konci tu a tam zlaté vejce v podobě užitečného vynálezu. Jinak ne. Edison by nebyl géniem objevitelů, kdyby neměl fabriku plnou bystrých mozků. Ani Nikola Tesla by toho bez inženýrů z Westinghouse moc nevybádal.

Celebrity nás nespasí

Osamělý génius ve své podstatě neexistuje, protože jeho vynálezu předchází práce stovek nebo tisíců bezejmenných a neúspěšných. Práce nevděčná a neviditelná, která ale sune poznání lidstva pozvolna kupředu.

To jen pro případ, až třeba zase budete někdy chválit Elona Muska, Lorda z Tesly. Za jeho společnostmi s prokazatelnými úspěchy totiž stojí práce tisíců no-name kapacit. On sám je jen trochu excentričtějším podnikatelem s uštěpačným Twitterem. Microsoft také „nevymyslel“ Bill Gates, a o tom, jak to vlastně bylo s Facebookem a kradením nápadů, by nám mohl Mark Zuckerberg někdy povykládat. V čem je mýtus osamělého génia nejzákeřnější?

Když opravdu rychle potřebujeme velký objev, vynález nebo vakcínu, zvykli jsme si čekat na celebritu. Edisona nového věku, Elona, Billa nebo Marka současnosti. Jenže takhle to nefunguje. Na osamělého génia bychom se dlouho načekali. To, co potřebujeme, je spousta bystrých mozků. A ty jen tak bez podpory, z ničeho, nevzniknou.

Podobné články

Nejoblíbenější

Megalodon: mytický vrcholný predátor mohl sežrat cokoli, co se mu dostalo do cesty

Gigantický vrcholný predátor v oceánu neměl soupeře. Co bylo příčinou jeho vyhynutí, když byl megalodon tak vysoko v potravním řetězci?

Římané budovali sochy svého největšího nepřítele. Co je k tomu vedlo?

Význam sochy dnes chápeme trochu jinak, zatímco Římané je považovali za symbol síly impéria. Ale proč zvěčňovat nepřítele?

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?