Ivar Bezkostný: krutý vůdce vikingů ve skutečnosti chodil, chromý byl jinde

Báje a legendy o dávných hrdinech jsou většinou přikrášlené. Tahle mezigenerační tichá pošta se po pár výměnách začne nutně potýkat s nepřesností výkladu. Samotné vnímání vikingů dnešníma očima je velmi zkreslené a o jejich životě i chování panuje mnoho zažitých mýtů. Příkladem je i životní příběh dánského válečníka Ragnara Lothbroka (nebo Lodbroka) a jeho pěti synů, pokořitelů Anglie. Veškeré dochované paměti obsahuje Fornaldarsögur Norðurlanda neboli Starověké příběhy severských zemí. Jedním z nich byl záhadný Ivar Bezkostný, na jehož šílenosti History Channel nasbíral body „historickou dramatizací“ seriálu Vikingové.

Příliš dlouhověký hrdina

Začít musíme od nelítostného Ragnara, syna švédského krále Sigurda Hringa, po kterém měl v roce 804 podědit vládu nad Dánskem. Téhle cti se mu nedostalo jako mladíkovi, ale jako zasloužilému válečníkovi. V bitvě u Brávellir drtil sekyrou hlavy nepřátel o 30 let dříve, takže je to v lepším případě zasloužilý pětačtyřicátník. Není pravděpodobné, že by ještě ve svých cirka osmašedesáti letech asistoval při vypálení Paříže v roce 845. Nebo že by ho snad v roce 860 zajal a krutě zahubil král Northumbrie. Tou dobou byl by více než stoletý stařík. V hadí jámě možná skončil, ale všechno bylo trochu jinak.

History Channel popisuje 140 let dávné historie na dynastii jedné generace, takže to moc smyslu a hodnověrnosti nemá. Za zlé jim to mít nemůžeme, je to prostě televizní show a navíc podobně zmatečné jsou i severské ságy. Vtip je nejspíš v tom, že ono „Ragnar“ není vlastní jméno, ale zkomolenina slova reginherus. Titul pro toho, kdo vede ostatní. Proto se celé dekády setkáváme s příběhy jakýchsi Ragnarů, které v návaznosti nedávají smysl, a nedají se připsat jednomu muži. Který měl, mimo jiné, zplodit i „šíleného“ syna, kterým byl Ivar Bezkostný.

K dokonalosti mu chyběla jediná kost

Herec Alex Høgh Andersen ztvárňuje ve 4., 5. a 6. sérii Vikingů dost rozporuplnou postavu. Ivar Bezkostný je prostě dokonalý blázen, ale navzdory vyšinutosti se mu nedá upřít zápal pro věc, strategické plánování a síla vůle. To vše v kultuře, která staví hrubou sílu nadevše, zatímco on sám je chromý a musí se nechat poponášet. Mrzák, který se prosadí svým géniem válečníka? Háček je v tom, že originální Ívarr beinlausi, jak Ivara tituluje prapůvodní Ragnarssona þáttr, vikinská sága O Ragnarových synech, neznamená přídomek Bezkostný, ale Bezkosti. A na tom dost záleží.

Navzdory pravidelnému se prosekávání těly nepřátel neměli vikingové valné znalosti lidské anatomie. Tam, kde máme jen chrupavčitou tkáň a topořivá tělíska, předpokládali kost. A právě tahle domnělá kost měla Ivarovi Bezkosti chybět. Zažitý přídomek neoznačoval fyzickým hendikepem postiženého krále, který se kvůli křivici nebo jiné deformaci nemůže pohybovat. Bylo to označení pro impotenta. Muže, který je z nejrůznějších příčin neschopný rozmnožování a plození dalších potomků.

Což bylo u vikingů dost vážné mínus. A není divu, že u Ivara jen pouhá zmínka o této jeho vrozené neschopnosti (o které si ale drze šeptali všichni) byla důvodem k častým záchvatům šíleného hněvu. Seriál tenhle fakt zohlednil, ale rozdíl je v tom, že měl Ivar nohy v pořádku chodil po svých. Jeho přezdívka měla zkrátka jiný původ.

Svůj hněv si s příslovečnou zuřivostí vybíjel na válečných zajatcích, místo toho, aby ukázněně znásilňoval ženy, jak se na vikinga slušelo. Toho ale nebyl fyzicky schopen. Jeho krutost mu v křesťanském prostředí vysloužila novou přezdívku. Katoličtí králové o něm hovořili jako o Ivarovi Nenáviděném.

Hrdina, co neměl koule

Nenáviděný se latinsky řekne Exosus. Stačí přitom jen malá chybička (nebo zlomyslnost) kronikáře, aby to napsal jako ex-osus. Což s vzácně ironickou lingvistickou shodou opět znamená bez-kosti. Legenda neschopného impotenta tedy dostihla zlostného Ivara i v křesťanském světě. Není divu, že si pak počínal jako smyslů zbavený. Vikingové nejsou špatný seriál, ale pořád je to jen „historická dramatizace“. Ivar byl ve své době považován za mimořádně schopného válečníka a vojevůdce, kterému – alespoň v bitvě – nechyběly koule.

Až uvidíte, jak se seriálový Ivar, navzdory svému tělesnému postižení, dokáže postavit šikům nepřátel, vězte, že ve skutečnosti měl problémy s patřičným postavením někde úplně jinde.

zdroj: Germanic Mythology: Fornaldarsögur Norðurlanda – Ragnarssona þáttr (The Tale of Ragnar’s sons), The Sagas Of Ragnar Lodbrok (Ben Waggoner)

Podobné články

Nejoblíbenější

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?

Rudis: význam dřevěného meče v životě římských gladiátorů. Co představoval?

V životě římských gladiátorů měl dřevěný meč velký význam. Co rudis představoval a za co se ho mohl gladiátor dočkat?

Messerschmitt Me 262: před 80 lety vzlétla nejnebezpečnější stíhačka 2. světové války

Proudová stíhačka Messerschmitt Me 262 vzlétla poprvé v červenci 1944. V éře vlády pístových motorů byla jako zjevení.