Kastrace, odstranění pohlavních žláz, ať už prováděná fyzickým řezem nebo chemickou cestou, jsou stále v módě. Ročně ji v Čechách dobrovolně a z vlastního rozhodnutí podstoupí kolem 10 lidí, většinou usvědčených sexuálních predátorů a pachatelů brutálních znásilnění. Prý to tlumí jejich apetit. Jestli je to dobrý nápad je jistě námět k diskuzi. Proč se ale zbavovali pánové svého jediného opravdového kamaráda dříve? Překvapivě, většinou z naprosto důstojných a čestných pohnutek.
Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají
Ženy patří k plotně a nikoliv na jeviště, aby tam nemravně prozpěvovaly. Pokud s tím souhlasíte, ve Vatikánu a celém Římě 17. století by se vám líbilo. Kdo vám ale vyzpívá ty altové party slavných oper? I tady si ale věděli hudby-milovní Italové rady. A tak se zrodili castrati. Vykleštění zpěváčci, kteří si díky nešetrnému chirurgickému zákroku uchovali svůj jemný hlásek daleko za pubertu.
Nezanecháte po sobě nic, jen hotovou práci
Máte ženu, děti? Pak vám zjevně vždycky na někom záleží a jste v jádru člověk vydíratelný. Případně můžete zneužít svou moc a snažit se dotlačit své potomky do nějaké vysoké státní funkce. Můžete se stát zkorumpovaným, protože střádáte bokem pro vlastní rodinu. Když ale doslova nemáte koule, ženy a děti, cizí nebo vlastní, vás moc neberou. A žijete jen přítomností, protože rakev nemá kapsy. Během dynastie Šang v Číně byla kastrace nezbytnou podmínkou pro zastávání vysokých úřadů.
Protože otec je vždycky nejistý
Nitky moci celé Osmanlı İmparatorluğu, Osmanské říše, se sbíhají do sultánova Harému. Tady tráví mocnář veškerý čas, mezi odaliskami, huriskami, tanečnicemi a četnými manželkami, kde moudře vládně a rozplozuje zde svůj rod. Aby si posichroval, že výhradním původcem DNA bude on, zajišťují servis tohoto pozemského ráje eunuši. Vykastrovaní služebníci. Zajímavost? Černoši-eunuši museli dát při kastraci svou chloubu stranou komplet. Možná Turci pociťovali nějaký mindrák?
Jednosměrná letenka do Nebe?
Na otázku: „Věříte v Boha?“, kterou vám dnes kladou jen Adventisté Sedmého dne, byla v časech před reformačním koncilem v Nikáji snadná odpověď. Pokud jste byli dobrými křesťany a nechtěli jste se permanentně vystavovat hříchu, zbavili jste dobrovolně určitého tělesného výčnělku. Biskupové, kardinálové a další hlavy pomazané tuto praktiku roku 325 zakázali. Protože čím populárnější mezi lidem byla, tím méně bylo v dalších pokoleních oddaných věřících.
Víceméně bez krveprolití
Když si divocí Normané podrobili v 11. a 12. století pohanskou Sicílii, řešili praktický problém. Mohli sice všechny přítomné neznabohy vybít, ale komu by pak vládli a kdo by jim platil daně, že? A proto se rozhodli jen „potlačit“ místní živel jinou metodou. Přišla systematická kastrace pokořených mužů. Dáte na špalek vlastní hlavu nebo raději něco menšího? K plození tak zůstali uzpůsobení jen dobyvatelé, takže jejich potomci za pár generací ostrovu dominovali.
