Některá současná mystéria čekají na rozluštění, jiná mají tak zřejmé řešení, že je k jejich „záhadnosti“ třeba nejprve vypnout mozek. Oblast 51 zřetelně spadá do té druhé kategorie. A nejen fandy seriály Akta-X by mělo trknout, že počet neidentifikovatelných létajících objektů (UFO) se tu limitně za dlouhá staletí blížil nule. Změnil to až rok 1954.
A jak už to tak bývá, nestála za tím náhoda. Právě tímto rokem prezident Dwight Eisenhower vydal pokyn ke spuštění přísně tajného programu dálkového leteckého průzkumu, se specifikací pro výškové přelety nad nepřátelským územím. Krycí jméno znělo Project Aquatone. Ten nepočítal s ničím menším, než s přelety amerických špionážních letounů nad územím SSSR.
Tady je nikdo hledat nebude
Možností, kam leteckou základnu umístit, se nabízelo vícero. Ale z několika důvodů vyhrála Nevada a její rozpálené pustiny. Předně, pár vojenských základen tu už existovalo, stejně jako staré i nové střelnice, včetně těch pro testy jaderných zbraní. Byla tu potřebná infrastruktura a tajné misi nahrávala absolutní odlehlost lokality.
Jedete sem autem? Na centrále o vás vědí 8 hodin předem. Pěšky pouští byste se sem plahočili tři dny. Pouští. Koridor základny je také vymezen pásmem pohoří, které zkreslují fungování špionážních družic nepřítele. Stejně jako „lesklá“ plocha polovyschlého slaného jezera Groom. Prostě dokonalé místo pro tajné plány. Ano, tajné. Proto ty ploty s cedulemi: Použití smrtící síly povoleno, Fotografování zakázáno.
Protože když už jednou chcete šmírovat Kreml anebo pozice balistických raket za Uralem, logicky nechcete, aby se o tom vědělo předem. Celá síla „průzkumu“ z Oblasti 51 tkvěla v tom, že špionážní letouny U-2 létaly v operační výšce cca 18 kilometrů. Zatímco většina klasického civilního letového provozu frčela někde mezi 3-6 kilometry.
To UFO se mi nehlásí!
A to je přesně ono: spousta civilních i vojenských pilotů začala nad tímhle cípem Nevady, počínaje rokem 1954 „potkávat“ záhadné létající objekty. V nenormálních výškách, s neobvyklou rychlostí, protože U-2 je se svými parametry napůl stratosférický raketoplán. A o jejich letech nebyla nikde zmínka, běžnému velení letového provozu se pochopitelně nehlásily.
Světla nad pouští, extrémní manévry? Ano, díváte se na v noci startující anebo přistávající špionážní letoun. Ani tyhle hračky nebyly nepřekonatelné, v roce 1960 Sověti jednu sundali. Byla to moc pěkná aférka. Americká vláda se oficiálně letecké špionáže zřekla, neoficiálně pokračovala ve šmírování s vylepšenou verzí letounů, A-12.
Měly titanové jádro a na radarech byly prakticky nezachytitelné. Bylo to ďábelsky rychlé UFO, které přeletělo 12 000 kilometrů za 70 minut. A bylo kovově lesklé. Z Oblasti 51 realizovaly tyhle stroje kolem 3000 vzletů. A tím by se celá tahle záležitost dala přesunout z poličky záhad do šuplíku s military. O nic jiného tu nešlo.
Tajemné mlčení americké vlády?
Jasně, že nemohli na plnou hubu říct, že Oblast 51 ukrývá pokročilou šmírovací leteckou flotilu. Zvlášť, když se jí oficiálně zřekli. A vysvětlovat lidem, co že to vlastně viděli? Meteorologický úkaz, přírodní fenomén? Nejbolestivější na tom asi je ta trapná snaha zodpovídat ty stále stejné otázky zvědavců. Ti si samozřejmě vyhýbavé a ne zrovna pravdivé odpovědi vyložili po svém, a upřímně, nedivíme se americké rozvědce, že rezignovala na to, aby jim záhadu UFO vymlouvala. Bylo to tak vlastně lepší.
