Pojistné podvody stojí velké peníze. V průměru každý rok se v nich jen ve Spojených státech protočí kolem 40 miliard dolarů. Takže nepřekvapí, že se o ně s menší nebo větší porcí kreativity pokouší kde kdo. Třeba jako dvaasedmdesátiletá Isabel Parkerová, která místo hraní Bingo! v důchoďáku rozjela dokonalý byznys. Inkasování pojistek za zranění po pádu na kluzké podlaze v obchodě. Po prvním úspěšném a nejspíš nenahraném incidentu se rozhodla neměnit to, co funguje, a v následujícím roce už vymáhala dohromady 69 pojistek na území tří států. Sponzorovat natlučenou důchodkyni by nejspíš nikomu nevadilo, ale masivní výčet jejích „nehod“ přitáhl pozornost vyšetřovatelů z FBI. Jaké další pojistné podvody pobaví svým neotřelým nápadem?
Milovník zvířat nebo podvodník
Zapištění brzd a pak pořádný náraz zezadu, spojený se skřípěním zprohýbaného kovu. Scénář, který si při usednutí za volant vybavovat raději nechceme. Přitom scénář, na kterém si chtěl v roce 2010 vystavět jistý Yevgeniy Samsonov novou živnost. Ta spočívala v inkasování pojistek a mimosoudních vyrovnání za bouračky, u kterých se stal obětí. Zavedený mechanismus, při němž vyhrožoval právníky, prezentoval domnělé škody a stěžoval si na zdravotní důsledky srážky (o kterou se vždycky tak trochu přičinil), mu ale úplně nevycházel. Nikdo mu nevěřil.
Tak to zkusím znovu…
Proto přišel s něčím novým: se smyšlenou kočkou vzácného chovu, která měla být v inkriminovanou dobu jeho spolujezdkyní a přímou obětí nehody. Cenil si jí na $20 000. Ani tentokrát mu to nevyšlo. Její existenci totiž u soudu dokazoval snímky koček, volně stažitelnými z Wikipedie. Na pojišťovacích podvodech tedy nezbohatl, a bolavý krk mu napravili až spoluvězni-chiropraktici ve sprchách. Když vyšel z basy ven, zkusil to znovu. Jen s papouškem místo kočky. Samsonov byl prostě dost nemožný a nepoučitelný podvodník.
Přeexponovaný hovězí trik
O dost sofistikovaněji si počínala 67letá bývalá zaměstnankyně márnice Jean Crump a její tři kumpáni ze státu Delaware. Na základě falešných dokladů vytvořili novou identitu neexistujícího muže, dodali mu patřičnou legendu a k tomu tučnou životní pojistku. Aby jej následně nechali „zemřít“. Inscenovali jeho pohřeb, doprovázený vydatnou účastí najatých herců. A následně po pojišťovně žádali vyplacení tučné smuteční odměny. V pojišťovně ale nebyli včerejší, tušili podraz, a proto se pustili do vyšetřování. Čehož se podvodníci zalekli. Proto nechali na vlastní náklady rakev exhumovat, vyplnili ji ostatky těla krávy z jatek, a za 50 000 dolarů uplatili místního koronera k vystavení úmrtního listu.
Tohle si nespočítali
Za podobné peníze pak zrežírovali i pohřeb žehem v krematoriu, aby popel (krávy) nechali rozptýlit z lodi v Pacifiku. Zbavili se tak dokonale všech stop. Pojišťovna ale stále nehodlala platit, a proto šli podvodníci do soudního sporu, na který si najali vynikající právníky. Tady jejich důkladná inscenace pod tíhou důkazů praskla. Jen v nákladech na režii podvodu, od falešných dokladů přes proces po pohřeb hovězího popela do moře, byli ve ztrátě $250,000. Životní pojistka, kterou jim nikdo nevyplatil, by jim přitom vynesla „jen“ 100 000 dolarů. Všichni navíc skončili ve vězení.
Dilema šíleného střelce
Seknout s prací a raději si užívat předčasného důchodu? To je sen mnoha lidí. Jenže Jeffrey Stenroos měl problém. Jako policejní důstojník z L. A. neměl zrovna ty nejlepší předpoklady stát se milionářem. Proto během jedné služby dost bolestivě zinscenoval střelné zranění, které připsal neznámému šílenému střelci. Prostě se zmrzačil, aby mohl za a) odejít ze služby, za b) dosáhnout rychleji na výsluhy i s pojistkou. Netušil, že svou chamtivostí vyvolá obří manévry: nasazení jednotek SWAT, 550 kolegů se psy, pátrajících po střelci, vrtulníky, uzavření devíti místních škol… když ho kamerové záznamy usvědčily z podvodu, nedostal za tuhle šarádu vytouženou odměnu, ale účet. Který bude splácet bývalému zaměstnavateli dalších 30 let.
