Řezník od Temže: vraždící maniak, který soutěžil s Jackem Rozparovačem

V roce 1888 nepíší londýnské noviny o ničem jiném, než o hrůzyplných případech vraždícího sadisty Jacka Rozparovače. Je to trochu nefér. Ve stínu popularity téhle temné ikony uliček kolem Whitechapel totiž stojí snad ještě děsivější monstrum. Psychopat, který tou samou dobou poblíž řeky Temže vyrábí z živých lidí mrtvá torza. Těla bez hlavy a hlavy bez těl, plus nějaké ty náhradní součástky. Jako by s maniakálním Jackem soutěžil. Jenže zatímco proslavený vrah pracuje v rukavičkách a s ostrým skalpelem, jeho konkurent jde na věc se sekerou a pilou. Tedy, většinou.

Oběti nikdo nespočítal

Počet obětí? Překvapivě, tohle je první velká neznámá. Připisovány jsou mu nejméně čtyři ze série 1888-1889. Jenže zohavená těla s oddělenou hlavou vydávala Temže už od roku 1873, a děsuplné nálezy skončily vlastně až v roce 1902. Takže obětí by mohlo být 6 i 21. Záleží, jestli k činnosti vraha připočítáme řádění z Battersea, Tottenhamu, z náměstí Bedford a Pinchin Street. Modus operandi, charakteristický postup práce pachatele, je totiž shodný u všech.

Oběti zjevně nemají k vrahovi osobní vztah. Jsou to vesměs ženy, z různých společenských vrstev. Ne vždy jde o prostitutky. Je tudíž záhadou, kde na ně řezník od Temže narazil a proč s ním šly. Protože je evidentně morduje jinde, než jsou pak nacházena těla. Tedy, jejich součástky. Ořezaný trup obvykle končí ve vodě, ale s hlavou se tenhle sběratel asi mazlí déle, cca 48 hodin, než ji někde vystaví. Hodně zábavy si užije i s nohama/rukama, které roznáší po nejrůznějších koutech Londýna. Na místa, kde na ně dříve nebo později lidé musí narazit. U rybářských stánků, na staveništích nebo jen tak pohozené na ulici.

Šikovný řezník nebo zneuznaný student medicíny?

Zdevastovaná torza nesou stopy jisté „zručnosti“. Pachatel dobře ví, jak oddělit končetiny od kloubů. „Těla nebyla rozsekána, ale obratně rozřezána. Klouby, včetně komplikovaných na kotníku a lokti, byly otevřeny a kosti úhledně rozčleněny,“ stojí v policejní zprávě.

Právě proto mají vyšetřovatelé hypotézu, že se jedná o řezníka nebo koželuha, uvyklého zpracovávat například mršiny. Někdo takový nejspíš nebude nápadný tím, že má dílnu plnou zakrváceného nářadí… a že obchází místa, kde se dá narazit na nejrůznější zdechliny. Pod železničními mosty, na nábřeží říčních kanálů. Jednu dobu jsou v podezření z rozpustilého vtípku i studenti medicíny z univerzity, ale jak čerstvých kusů těl na ulicích přibývá, tahle hypotéza padá.

Jack Rozparovač tehdy škádlil marnou policii dopisy „z Pekla“ (pokud nešlo o podvrhy), řezník od Temže ke světu promlouvá skromněji, jen svou prací. Možná je sám negramotný? Opak by naznačoval další vtípek. To, když části lidského těla zanechal na zápraží domu Mary Shelleyové, autorce hororového díla Frankenstein. A zlověstná nestvůra z tohoto románu byla přece vyrobena „ze součástek“, ne? Zrovna tak tedy mohl být vrah od Temže sečtělý. Rozhodně je ale drzý a provokující: jednu část těla nechá přímo před policejním velitelstvím na Scotland Yard.

Zabiják? O žádném nevíme

Vyšetřovatelé jsou tehdy bezradní, a zvolí proto netradiční přístup. Rozhodnou se všechny dostupné informace o případu systematicky zatajovat. Nepotřebují dalšího legendárního šílence v ulicích, jehož vraždy by sytily zvláštní vydání novin. Ano, je to nefér. Ale zdá, že to funguje. Vrah, který se s morbidním humorem zbavuje torz svých obětí v Temži a jejich ostatky vystavuje na odiv, se mediálním neúspěchem unaví. Svého řádění nejspíš nakonec zanechá, aniž by kdy byl odhalen. Stejně jako mnohem slavnější Jack Rozparovač.

zdroj: Crime+Investigation, Casebook, Whitechapel Jack, The Vintage News

Podobné články

Nejoblíbenější

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?

Rudis: význam dřevěného meče v životě římských gladiátorů. Co představoval?

V životě římských gladiátorů měl dřevěný meč velký význam. Co rudis představoval a za co se ho mohl gladiátor dočkat?

Messerschmitt Me 262: před 80 lety vzlétla nejnebezpečnější stíhačka 2. světové války

Proudová stíhačka Messerschmitt Me 262 vzlétla poprvé v červenci 1944. V éře vlády pístových motorů byla jako zjevení.