Nikdo neříká, že se z vás jednou nemůže stát policejní vyšetřovatel, psycholog, dozorce v base, vězeňský kaplan, právník, novinář nebo spisovatel. To jen jako hrubý výčet profesí, které teoreticky mohou přijít do velmi těsného kontaktu se sériovými vrahy a povídat si s nimi za mřížemi. Na co si při tom dát pozor? Možná doceníte rady expertů z FBI, kteří mají své vlastní malé desatero, jak by měl rozhovor se sériovým vrahem vypadat.
Proč bychom si měli povídat?
Jednička v pořadí? Stoprocentně si dopředu dobře nastudujte, s kým máte co dočinění. Očekává se od vás, že budete encyklopedicky informovaní, protože sadističtí psychopati mají extrémně přebujelé ego. Za druhé? Pochopte osobní motivaci kriminálníka. Ne pro spáchané zločiny, ale důvod, proč si s vámi chce vlastně povykládat. Chce lepší celu, přeložit na jiný blok? Touží po vězeňských výhodách? Chce vás vylákat a utlouct židlí? Jen když opravdu víte předem, co vlastně chce, můžete s ním sehrát jeho partii podle svých pravidel. Má vůbec co sdělit?
Nespěchejte, i když mají doživotí času
Behaviorální studie hovoří jasně: nesuďte jejich činy, ptejte se jich na doplňující detaily, pozorně naslouchejte. Abyste se dozvěděli to, co potřebujte – udělejte to celé o nich! Nepředstírejte souhlas, prohlédnou to. Ale nechte si jejich slovy vysvětlit, proč zrovna nůž nebo brokovnice. A proč zrovna sousedka a ne její pes. Snažte se je navést správnými dotazy, ale nedělejte z toho výslech. Ano, váš čas je omezený, a oni mají na vyprávění celé doživotí. Přesto nepospíchejte.
Nápor na psychiku toho, kdo nějakého násilnického magora zkouší vyzpovídat, je extrémní. Vžít se do vyprávěného příběhu, přemýšlet o tom, jak „lovec sleduje svou kořist“. Říct třeba, jak byste to udělali vy. A nechat si pak dovysvětlit šťavnaté detaily jeho verze. Problém je, že tyhle výlety na odvrácenou stranu mysli nejsou bez kolizí, a policejní psychologové musí navštěvovat často jiné odborníky, aby zůstali v pořádku.
Po dobrém i po zlém
Žádné psané poznámky ani sepisování tužkou. Probouzíte tím nedůvěru vypravěče. A dost problém je i s diktafonem. Takže musíte mít opravdu dobrou paměť (nebo skryté nahrávání), abyste se dobrali úspěchu. Buďte uvolnění, jako na čtvrtém rande. Žádné křečovité pózy, je to jen nezávazný pokec, ne? Je bonus, když můžete v něčem s vrahem projevit vzájemné sympatie. Třeba máte stejnou oblíbenou kapelu, jídlo. Vraha ze záchranky můžete politovat, protože víte, že dělat v sanitce je fakt o nervy. Ale pozor na hranice empatie…
Nekupujte všechno, co vám prodávají. Jsou schopni vám navykládat cokoliv, jejich verze jsou dokonale propracované. Přemýšlí o nich na kavalci celou dobu. Nevěřte na náhodu, na nevinu, na podplacené svědky a podstrčené důkazy. Jen vás zneužívají. Občas si můžete získat jejich respekt tím, že proud jejich bájesloví rázně utnete. „Nevykládej mi tady, že tě k tomu navedl démon, to si nechej pro porotu…“
Nešťourejte se v tváři pod maskou
Oni si potřebují s někým povykládat, a to, že byste odešli, je pro ně trest. Slova je tlačí jako průjem. Vy jste jejich posluchači, takže jen vhodně směřujte to, co mají říkat. Jen prosím žádné moralizování. Řeči o tom, jestli cítí vinu, lítost? Většina psychopatů je z toho nervózní právě proto, že nemají tyhle zbytečné citečky. A vy jim svým dotazem připomínáte, jak jiní pod maskou své kamenné tváře jsou. A poslední poznámka? Nikdy nezapomínejte na bezpečnost. Pořád se jedná o rozhovor se sériovým vrahem. Oni vážně nemají co ztratit a jejich nálada se může změnit z pohodové do vražedné ve vteřinách. Pořád jsou to lovci a vy jenom kořist.
