Spojené státy, Velká Británie, Jihoafrická republika, Kanada a Itálie. Tyto země vedou v absolutních číslech, udávajících počet sériových vrahů i jejich obětí. Proč se právě tady vyskytují sérioví vrazi nejčastěji? O pravděpodobném původu této statistické a kriminalistické anomálie nejlépe vypráví USA, kde dosud bylo „evidováno“ 3204 sériových vrahů (68 % na světě zajištěných). Daleko za sebou zanechávají i další uvedené, Britové jich mají jen 166, Italové 98.
Nejprve ty dobré zprávy: za tím, že na každých 100 000 obyvatel v USA připadá 0,99 sériového vraha, stojí v první řadě dobrá a výkonná policie. Která je, díky masivnímu zapojení moderních technologií do vyšetřování a průkopnictví ve sběru DNA stop, schopná řešit i dávno zapomenuté případy a dobírat se i úplně studených stop z minulosti. Což si rozhodně zaslouží pochvalu.
Nikdo tu nikoho nezná
Řádově vyšší zastoupení sériových vrahů, než ze zbytku světa, to ale úplně neobjasňuje. Zvlášť, když tu v současnosti počty prokazatelně klesají: 770 aktivních sériových vrahů v 70. letech, 650 v 90. letech, 400 kolem roku 2016. Změna a původní vysoká čísla jsou totiž podníceny tzv. kulturou odcizení, cizinectvím. Něčím vcelku nenápadným, přesto fenoménem naprosto typickým pro USA, a to už od časů první velké ekonomické krize.
Masivní vnitrostátní migrací osob, při níž se na cestu za lepším místem pro život vydají miliony lidí. Z chudšího jihu na bohatší sever, z východního pobřeží na západní, z vesnic do velkých měst a zpět. Od vzniku Spojených států amerických proběhlo celkem 47 velkých ekonomických krizí a recesí, které takový pohyb obyvatelstva podnítily. Co to ale znamená v souvislosti se sériovými vrahy? Když už nic jiného, tak to, že v USA velmi pravděpodobně osobně neznáte své sousedy na ulici.
Černé ovce se v anonymním stádu schovají
Nevíte nic o jejich dětství, nechodili jste s nimi do školy, neznáte jejich rodiče a prarodiče, historii. Odněkud se přistěhovali a netušíte, co tam dělali. Drby se na tisícikilometrové vzdálenosti sunou pomalu. Víte jen to, co vám o sobě se štěstím sami prozradí. A tahle anonymita vytváří prostředí, které sérioví vrazi náramně potřebují. Prohřešky nechávají za sebou s každým stěhováním, na území jiného státu.
Americká společnost je v tom do extrému odchylná od zbytku světa. Soukromé detektivní pátrání po minulosti čerstvě přistěhovaného souseda vám v Čechách zabere desítky minut. Doberete se jeho osobní rodinné historie, bývalých sousedů a kolegů nebo spolužáků velmi snadno. Je nás jen pár milionů, na malé ploše, a všichni se tu tak nějak známe. Černé ovce se tu snadno neskryjí.
Indů jsou sice těžké miliony, ale udržují silně provázané rodinné vazby. Stejně jako třeba Rusové, žijící v jinak zatraceně rozlehlé zemi, ale udržující si ono starousedlictví. A Číňané? Ti se zase bez vědomí státu nesmí stěhovat, takže z evidence policejního státu jen tak nevypadnou. Když vás tu popadne chuť vraždit a začnou se kolem vás ztrácet lidi, nezůstane to bez povšimnutí. V Evropě i Asii si sousedi vidí do talíře, vaše podivné počínání upoutá pozornost. Ve Státech nikoliv.
Vraždit u sousedů a za hranicemi? To vám u nás neprojde
Aniž by to byl protimluv, stěhování a rozlehlost Států je relativní. Protože vám v průměru stačí 2,5 hodiny za volantem (cca 270 najetých kilometrů) a jste na území jiného státu, jiné jurisdikce. Kde můžete klidně vraždit, aniž by vás tu někdo považoval za nápadného. Cizinci jsou tu přeci všichni, i sobě navzájem. Je to dokonalé preventivní zastírání stop, protože u nikoho nevyvoláváte podezření a vyšetřovatelé budou primárně hledat pachatele ve svém státě, ne za jeho hranicemi.
Zabijáci za volantem
A ještě jedna drobnost: v 70. a 80. letech byl na extrémním vzestupu byznys dálkových kamionů. Náročná práce pro desítky tisíc osamělých chlapů a jejich trucky, křižující celou zemi, napříč desítkami států. Pokud mezi nimi byli sérioví vrazi (a to 40 % z dopadených bylo), hledali si „oběti bez souvislostí“ v místech, se kterými nebyli nijak spjati. V USA, zemi s nejmodernější policejní technikou, 60 miliony bezpečnostních kamer a donedávna ještě štědře dotovanými vyšetřovateli, pro sériové vrahy panovaly vždy ty nejlepší podmínky.
Británie, Kanada, JAR? V podstatě to samé, jen v menší míře: nepůvodnost obyvatel, časté stěhování za prací, anonymizace ulice, zpřetrhání vazeb s minulostí… ideální klima pro sériové vrahy si vyrábíme sami.
