Proč nám jde tak dobře sex? Naše tělo je evolucí vypilovaný stroj na souložení

Možná o svých postelových výkonech občas zapochybujete a nejste si jisti kvalitou provedení. I to se může stát. Podstatné je nepropadat trudnomyslnosti a včas si uvědomit, že je naše tělo pro sex jako stvořené. Je to evolucí k dokonalosti vypilovaný nástroj pro páření. Chce to ho jen správně používat. Nevěříte? Tématem se zabývá publikace The Evolution of Human Sexuality (1979). Už jen ten nápad s bipedalismem, tedy vzpřímenou chůzí po dvou. Díky tomu mohli naši prapředci slézt ze stromů a začít se sběrem potravy i na zemi. Ale bylo nám snad na stromech špatně? Ne! Genitál se tím vystrčil kupředu, jako střelka kompasu. Která nás od té doby vede neomylně do průšvihů. Všichni samci tak mohli velmi pohotově prezentovat, o co jim vlastně jde. Zvířata, která se pohybují po čtyřech, to takhle snadné vůbec nemají.

Tréninkem k dokonalosti

Sex byl vždycky riskantní záležitost, ale předsunutý penis minimalizoval rizika splynutí na minimum. Rázem šlo všechno rychleji. Samice také mohla okamžitě zhodnotit, jestli pro ni bude nositel dané výbavy z genetického hlediska přínosem. A protože ty zajímavé partie se chůzí po dvou u našich samic přesunuly dolů, mimo záběr, nešlo už poznat, jestli ovulují (na rozdíl od jiných primátů), a tedy má cenu se s nimi pářit. Takže si mohly pojistit, kdy sex bude a kdy nikoliv, protože je bolí hlava. Víceméně. Od té doby také platí klasická hláška, že „Sex je to, co ženy mají a muži chtějí.“ Pokud jste se jako muži chtěli pářit a zajistit přenos vlastních genů do další generace, museli jste si pochopitelně takovou tajemnou samici pojistit: častým pohlavním stykem… a monogamií. Protože, znáte to: na rozdíl od matky je otec vždycky nejistý.

Miliony vojáků, připravených splnit misi

I proto má náš penis takový, buďme k sobě trochu upřímní, legrační tvar. Protože slouží jako podtlakový čistič, zvon do záchodu. Svým designem je totiž stvořený k tomu, aby vyhrábnul cizí spermie a zanesl ty vlastní co nejdál (a pořádně je tam napěchoval). Tenhle nástroj ale máme v k dispozici všichni, takže jedinou jistotu získáváme tehdy, když souložíme nepřetržitě. Nerozhoduje přitom jen ráže konkrétního laufu, ale také kvalita/kvantita munice. A v tom jdeme do extrémů. Když se potřebujete trefit do terče jedinou spermií, je dobré mít připraveno něco v záloze. To „něco“ je u nás mužů ekvivalentem 15-50 milionů střel v každém z 2-6 mililitrů ejakulátu. Tenhle neskromný zásobník navíc spermiogenezí stále přebíjíme a doplňujeme kvalitní čerstvou municí. V čemž spočívá i síla masturbace, která se jinak jeví jako chyba v systému. Přitom je to mechanismus k vysypání patron s prošlou záruční lhůtou.

Kost, která by se občas hodila

Další designovou vychytávkou je vnitřní konstrukce mužské výbavy. Není v něm (na rozdíl od ostatních zaostalých savců) penisová kost. Jasně, tahle mechanická opora by se nám ke stáru asi dost hodila a odpadly by potíže s ne-erekcí. Ale na druhé straně, právě proto, že tam ta kost není, si můžeme dopřát Kámasútru plnou zábavy. Absence nosné kosti totiž v praxi umožňuje sex ve všech možných a nemožných pozicích. Což znovu činí páření zábavnější, pohotovější a dostupnější. A čím víc ho pak provozujete, tím více si „sichrujete“ u své samice monogamii a jistotu návratnosti vlastních pre-kopulačních a post-kopulačních investic.

Systém odměn (a trestů) v sexu

Proč ale pořád zmiňujeme tu otřepanou a občas (pro některé) fádně ubíjející monogamii, párovou věrnost? Protože kromě systému pozitivních „odměn“, které vás mají k častému sexu/páření motivovat (například právě orgasmus), jsou tu i tresty za prohřešky v podobě snahy o přílišnou snahu o množení. Pohlavně přenosné choroby. Problematiku rozebírá kniha The nature of human altruism z roku 2003. Pokud se nemnožíte, máte nulovou šanci se nakazit. Ale ta šance s každou další samicí (samcem) až neúměrně narůstá, a neléčená choroba vás může z procesu množení definitivně vyřadit. Což naše předky nutilo „neriskovat víc než je nutné“, a zůstat u jedné vyselektované partnerky. Která je tím nejlepším trenažérem, na němž se můžete ve vzájemné shodě naučit svůj nástroj k rozmnožování správně používat.

Podobné články

Nejoblíbenější

Megalodon: mytický vrcholný predátor mohl sežrat cokoli, co se mu dostalo do cesty

Gigantický vrcholný predátor v oceánu neměl soupeře. Co bylo příčinou jeho vyhynutí, když byl megalodon tak vysoko v potravním řetězci?

Římané budovali sochy svého největšího nepřítele. Co je k tomu vedlo?

Význam sochy dnes chápeme trochu jinak, zatímco Římané je považovali za symbol síly impéria. Ale proč zvěčňovat nepřítele?

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?