Jak asi tušíte, úsloví o tom, že s laskavostí nejdál dojdeš, úplně nesedí. A že bude dobro po zásluze odměněno? To patří bohužel spíš do pohádek. Ale co druhá strana mince, šikana? Platí, že když přijde na sex, přeje štěstěna evidentně víc těm, kteří se schválně dopouští hrubostí. Kdo šikanuje ostatní, začne si v posteli užívat dřív a víc, než jiní. Psychologická studie kanadských badatelů prostě nepatří k těm, které by potěšily.
Na vzorku pěti stovek adolescentů, mladších a starších (v průměru 18,3 a 14,6 let) studie dokládá, že ti, kteří se někdy dopouštěli šikany a dalších forem exploatace ostatních, mají mnohem pestřejší sexuální život. V sérií testů, zaměřených na individuální skóre poctivosti a pokory (‚Honesty-Humility‘, H&H), ochoty spolupracovat a pomáhat ostatním, vedli podle očekávání ti, kteří se šikany spíše nedopouštěli. Ale jejich, řekněme příkladné chování, následně nebylo v pozdějších letech adekvátně odměněno na poli fyzické lásky. Co za tím stojí?
Tahle země není pro slušný
„Zdá se, že u mladších adolescentů bylo nízké skóre H&H spojeno se schopností strategicky manipulovat ostatní, a tím se dobírat i většího počtu sexuálních partnerů,“ vysvětluje Daniel Provenzano, vedoucí autor studie. Darebáci si tedy dopřávají víc, než jimi bití suchaři. Sami jistě ve svém okolí dokážete identifikovat slušňáky, kteří si nevrznou, jak je rok dlouhý… a jejich agresivnější a přesto mnohem úspěšnější kolegy. Jak překvapivé! Jenže z poznané a studií potvrzené skutečnosti vyplývá ještě další netušená zajímavost.
Šikana, kterou obvykle chápeme jako krajně patologický jev a jeden z projevů chování v podstatě zamindrákovaných blbečků, by se měla od své nehezké pověsti očistit. Protože by ve své ryzí podstatě mohla být jen další intra-sexuální evoluční strategií. Šikanátoři se prostě umí dobře prosadit v tlupě a maximálně zhodnotit svůj rozmnožovací potenciál. Třeba tím, že zastraší, zesměšní a zdeptají případné slušňáky. Vyřadí je ze hry. Což se nám – pokud jsme v roli šikanovaných a utlačovaných – jistě nelíbí. Není divu.
Nehezký trik, který funguje
Ale objektivně musíme nechat, že pro zajištění přenosu vlastních genů do další generace, odstranění konkurence, jsou naši šikanátoři vybaveni poněkud lépe. Na téma šikana byla napsána spousta moudrých knih a vedena řada studií. V drtivé většině se k ní ale všichni staví jako k negativnímu jevu a nepřijatelné odchylce od normy. Pátrá se po jejích hlubších příčinách, třeba zrovna v mindrácích šikanátorů, nízkém intelektu či emočním prahu, prožitém domácím násilí.
Vysvětlení, že šikana tu jako efektivní strategie k dosažení rozmnožování existovala vlastně vždycky a je běžnou součástí přirozeného výběru, tu ale chybělo. I když to nepotěší.
