Umělá inteligence analyzuje lidskou historii. Výsledek ukazuje, jak je myšlení člověka nenahraditelné

Říká se tomu analýza textového obsahu. Prostě programem výkonného počítače proženete malou knihovnu informací a vypadnou vám potřebná data. Například o četnosti jednotlivých termínů v literárních dílech. Brnkačka. Když ale bude tím bystrozorem umělá inteligence s informacemi nashromážděnými v knihovnách? Dozvíte se o lidské historii možná víc, než byste chtěli.

Přesně takhle totiž postupovali inženýři z Laboratoří inteligentních systémů univerzity v Bristolu. Nástrojům AI (artificial intelligence – umělá inteligence) nabídli k přežvýkání posledních 150 let britské historie, v mezidobí 1800-1950. Digitalizované knihy, archivované novinové články, zprávy zásadní i inzertní. Dohromady 35,9 milionů článků, 28,6 miliard slov. Balík informací, který prakticky obsáhl 14 % veškerých existujících ryze britských knih a tiskovin. Co bylo dál?

Zamyšlení nad historií

Pak už si s pomocí makroskopických analýz mohli s AI vážně podebatovat o minulosti. Protože tahle bedna z principu své existence nemá ve zvyku hodnotit, ale spíše vyhodnocovat. Nechápe ryze „lidské souvislosti“, přestože má dokonalé informace z první ruky a vynikající paměť k tomu. Právě proto dokáže historii čerpanou z dostupných zdrojů interpretovat jinak. Strojově, mechanicky.

Jaký byl asi největší problém Britů kolem roku 1914? AI má jasno. Byli to skopčáci, žrouti kysaného zelí, buřtomilci, bošové, císařovi hoši. Už ale nevyklopí, z jakého státu pocházeli. Protože přímo o Německu a Němcích se za I. světové války moc nepsalo, tisk pro ně měl jiná nelichotivá oslovení. AI dokáže na den přesně rekonstruovat postup válečné fronty i průběh zákopové války, ale nedokáže jinak než oficiálními proklamacemi popsat, proč k ní vlastně došlo.  Snad kvůli rostoucím cenám cukru?

Ženy, které představují hrozbu

Umělá inteligence vyčíslí válečné ztráty, ale prohlásí, že zásadním hrdinou všech bojů byl polní maršál a premiér. Přestože ani jeden do zákopů nikdy nevkročil. Můžeme pokračovat dál: před válkou působily největší komplikace Londýnu nikoliv kriminalita a špína, ale zlé sufražetky. Kdo? Teroristky – feministky. I když násilný boj za ženskou rovnoprávnost určitě nehrál v Británii pozdního 19. století prim, média a s nimi i rychle-čtoucí AI to ale vidí jinak. Psalo se o nich často a tudíž to nejspíš byla zásadní hrozba anglickým hodnotám.

A ty typické viktoriánské hodnoty jsou jaké? „Smysl pro povinnost, odvaha a vytrvalost,“ odpoví hladce AI. Za II. světové války pak „šetrnost a trpělivost“. A co omílaný rasismus? Ten v Británii nikdy neexistoval, problémy s ním (podle tisku) měli vždycky jen jinde. Kdo je autorem nejvýznamnějších kulturních děl? Hráči kriketu. Protože se často psalo o umění, které na hřišti vytvářeli.

Dejte si pozor na Skoty!

Kdo je zrádce? Indie a její o nezávislost usilující rebelové. Vede je nebezpečný anarchista Gándhí. A od koho čekat zradu? Inu, nejspíš od Skotů, vyhodnotí algoritmus. Nedá se jim věřit. Také usilují o nezávislost, stejně jako prohnilí Indové. Domácí politika? Obhájci spravedlnosti pochopitelně pochází z řad demokratických liberálů, konzervativci stojí za každým podvodem a manipulací. Tak o tom s převahou referovaly tiskoviny (patřící levici) a proto to tak vidí i umělá inteligence.

Zábavné popovídání tak trochu připomíná rozpravu s mlokem v zoo. Jenže současně z toho i mrazí. AI totiž pitvá lidskou historii bez emocí a bez potřebného vhledu, a proto její výklad připomíná trhací kalendář. Data a čísla, geografické informace, to všechno přitom náležitě sedí. Výsledkem je přesto velmi zcestný úsudek, špatný celkový obraz.

Lidské myšlení nahradit nelze

Což může vést k zamyšlení, například proč britské dějiny tvoří jen muži, respektive, proč to tak podle novin vypadá? Ale zároveň také k pádným obavám. V ten moment, kdy se jakákoliv AI stane součástí například raketového arzenálu, může – sérií podobných omylů – vyhodnotit potenciální nebezpečí a zrádce na nesprávné straně. A místo Moskvy třeba zacílit na Edinburgh.

Zajímavá situace by také mohla nastat, kdyby se podobně neuměle začali lidskou psanou historií pročítat například návštěvníci z jiných planet. K čemu by pak asi, bez znalosti bližších souvislostí, dospěli?

Podobné články

Nejoblíbenější

Skutečně dokážeme cítit pach strachu a dalších emocí?

Při komunikaci se spoléháme hlavně na jazyk a zrak. Jak podstatnou roli hraje u lidí nos a dokážeme pomocí čichu cítit strach?

Válka o Falklandy: 40 let po konfliktu je „speciální operace“ na ostrovech stále nezacelená rána

Vždy během května jsou Las Malvinas v Argentině v centru pozornosti. Válka o Falklandy je pro spoustu místních stále živým tématem.

Obnovitelné zdroje energie: je možné jimi ze 100 % zásobovat Zemi?

Nenaplnitelná utopie nebo budoucnost přežití lidstva? Mohou naší planetu ze 100 % zásobovat pouze obnovitelné zdroje energie?