Velikonoční ostrov: obrovské sochy, tajemné písmo a zánik jedné civilizace

Velikonoční ostrov je jedním z nejizolovanějších míst na světě. Leží více než 3600 km od pobřeží Chile, pod jehož jurisdikci spadá. Je to v podstatě masa vulkanické horniny, vyčnívající z oceánu. Polynéští domorodci, známí jako Rapa Nui, se na ostrov poprvé dostali někdy mezi lety 700 a 1100 našeho letopočtu. Vytvořili zde jedinečnou kulturu, která dosáhla nejvyššího vrcholu populace přibližně 15 tisíc lidí. Jejich domov pojmenovali holandští průzkumníci v roce 1722 Easter Island, Velikonoční ostrov, protože tu přistáli na Velikonoční neděli.

Ve známost vstoupil ostrov hlavně díky velkým kamenným sochám, ale také svými tajemnými, nečitelnými texty. Tyto dvě záhady, zahalené mýty a tradicemi, už dlouhé roky podněcují představivost badatelů i veřejnosti.

Pravý účel stále uniká

Obrovské monolitické lidské postavy, tzv. Hlavy Velikonočního ostrova, lemují velkou část pobřeží. Tyto sochy, známé jako moai, byly vyrobené z kamene, nalezeného v sopečném kráteru Rano Raraku. Mnoho z nich zůstalo nedokončených. Ale za jakým účelem byly moai zhotoveny?

To nikdo s jistotou neví. Na ostrově se nachází celkem 887 soch. Naprostá většina z nich má nadměrně velké hlavy, hluboké oválné oči, široké nosy a obdélníkové uši. Jejich design připomíná podobné kamenické práce, které se nacházejí po celé Polynésii. Předpokládá se, že moai představovaly pozemské tváře zbožňovaných předků, tzv. aringa ora ata tepuna, a měly duchovní význam.

Velikonoční ostrov sochy moai záhada Rapa Nui
zdroj: 123RF

Jak je tam dostali?

Stále trvající spor se týká toho, jak mohli domorodci transportovat sochy z Rano Raraku na okraje ostrova. Monolity jsou až 10 metrů vysoké a váží odhadem až 75 tun. Legenda mluví o věštbě božstev, kdy moai dostaly nařízeno dojít ke svým ahu, tedy plošinám, na kterých stojí. Jedna ze současných teorií uvádí, že místní k sochám uvázali lana, kterými je rozhoupali tam a zpátky, a tak bylo možné jimi pohybovat vpřed. Dnešní pokusy o replikaci toho pokusu však selhaly, takže tato část příběhu zůstává stále do značné míry nevyřešena.

Zánik civilizace

Do poloviny 16. století vedl růst populace k velkému vyčerpání přírodních zdrojů Velikonočního ostrova. Ten má rozlohu pouhých 163 km². Použitelné dřevo se stalo vzácným, schopnost rybolovu se významně snížila a změny počasí dlouhodobě snížily možnosti pěstování. Ostrovní klany se ve sporech navzájem otáčely jeden proti druhému a během tohoto období byla spousta z moai stržena. Existují dokonce zmínky o kanibalismu. Na konci 19. století tak kdysi pulzující kultura Rapa Nui začala postupně mizet.

Přispělo k tomu šíření nemocí, které sem přinesli Angličané a Holanďané, když u ostrova přistáli. Místní ve velkém vymírali na neštovice a syfilis. Dalším faktorem byli opakovaně se vracející nájezdníci z Peru, kteří si zdejší domorodce odváželi jako otroky. V roce 1877 klesl počet obyvatel na 111. Primitivní civilizace Rapa Nui téměř zmizela z povrchu Země. Teprve až v moderní éře bylo možné sochy moai znovu postavit.

Velikonoční ostrov sochy moai záhada Rapa Nui
zdroj: 123RF

Tajemné písmo svůj obsah skrývá

Další dodnes nerozluštěnou záhadou zůstává systém glyfů, tzv. rongorongo, který byl objeven Evropany v 19. století. Značná část psaného písma byla na Velikonočním ostrově nalezena na rozbitých dřevěných prknech nebo řemeslných ozdobách. Ústně předávaná historie Rapa Nui tvrdí, že bylo jen velmi málo obyvatel gramotných. Text rongorongo tak byl považován za posvátný, protože ho na ostrov údajně přinesli samotní legendární zakladatelé Rapa Nui.

Nikdo pořádně neví, jaké informace v textech leží. Je známo, že byly glyfy psané zleva doprava a zdola nahoru. S největší pravděpodobností byly vepisovány žraločím zubem. Některé symboly připomínají mořské želvy, ryby nebo rostliny, ale jejich příběhy jsou stále neznámé.

Obzvlášť podivné je to, že žádná blízká polynéská nebo jihoamerická kultura neměla v době, kdy byly nejspíš texty rongorongo vytvořeny, žádné vlastní systémy písma. Díky tomu je pravděpodobné, že bylo rongorongo interním výtvorem a jednalo se o jeden z mála nezávislých systémů písma na světě.

Velikonoční ostrov byl v roce 1935 prohlášen za národní park. Díky vytrvalému výzkumu možná nakonec odhalí všechny své záhady, které doposud skrývá. Stejně tak je ale možné, že pro nás zůstane navždy zahalený tajemstvím.

Podobné články

Nejoblíbenější

Megalodon: mytický vrcholný predátor mohl sežrat cokoli, co se mu dostalo do cesty

Gigantický vrcholný predátor v oceánu neměl soupeře. Co bylo příčinou jeho vyhynutí, když byl megalodon tak vysoko v potravním řetězci?

Římané budovali sochy svého největšího nepřítele. Co je k tomu vedlo?

Význam sochy dnes chápeme trochu jinak, zatímco Římané je považovali za symbol síly impéria. Ale proč zvěčňovat nepřítele?

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?