Zázrak nebo základ pro další pohromy? Na čí účet se Spojené státy vykoupily z krize ve 30. letech

Jak se USA vlastně dostaly z Velké hospodářské krize, nebo spíš na čí účet to Američané udělali? To jsou otázky, které v lekcích novodobého dějepisu ani ekonomiky nezaznívají zrovna často. Příčiny kolapsu podrobně rozebírá publikace The Great Depression: America 1929-1941. Po zhroucení světových trhů totiž musely Spojené státy obětovat to, co je dřív činilo na úrovni celého světa mimořádné. Svobodné a víceméně nezávislé.

Hříšků a restíků z minulosti bychom ve Státech napočítali vícero, ale když pomineme temnou skvrnu otrokářství, patřily USA ke skutečně pokrokovým baštám demokracie a svobody. Přeci jen, svého času to byla země, která vyrostla z práce emigrantů, a skoro každý by ve své rodinné historii dohledal nějakého prapředka přistěhovalce. Imigranti začali zásadně vadit až za Velké krize, protože „brali práci“ starousedlíkům.

Jedním z prvních nápravných ekonomických opatření tak bylo zablokování dosud víceméně volné migrace a snížení přísunu lidí ze zahraničí o 90 %. Problematikou se zabývá kniha Decade of Betrayal: Mexican Repatriation in the 1930s. Popisuje první odsun nelegálů z Mexika, čítajících tehdy 2 miliony osob. Nikdo si v té době nestěžoval na to, že si vlastně každý šedesátý člověk musel sbalit raneček a vyrazit zpátky. Rétorika nevraživosti proti nově příchozím, ohrožujícím blahobyt, tak v Američanech zakořenila.

Někdo na to doplatit musí

Téma otrokářství jen tak odbýt nemůžeme. Protože bohatství USA bobtnalo dlouhých 246 let na tom, že tu těžkou a špinavou práci dělal někdo, komu jste nemuseli platit. Díky tomu si Američané zvykli na politiku setrvalého ekonomického růstu a krátkozrakých rozhodnutí, které je pak dovedla až ke krizi. Problémem se zabývá publikace To Ask for an Equal Chance: African Americans in the Great Depression. Ta popisuje, jak se černoši, ve 30. letech stále druhořadí (až třetiřadí) obyvatelé, měli stát další součástí řešení krize. Zatímco ve výrobním průmyslu se jistoty oživovaly tabulkovými platy, pro černochy nic takového neplatilo. Nemohli ani zakládat odbory. Zprůměrování a navýšení standardu minimálních platů majority tak zase znovu „doplatili“ černí. Kterým byly navíc dost vydatně zredukovány pozemky, které dostali v rámci post-otrokářských reparací. Dvojí metr tak znamenal značné úspory.

Peníze nesmrdí. Zvlášť ne ty cizí

Takže ve 30. letech konečně opouští Amerika velké dobrodružství Prohibice, které zemi neučinilo střízlivější, ale dalo jí všanc mafiánům. Znovu povolit alkohol bylo navýsost efektivním opatřením, protože daně z prodeje lihu představovaly vítanou injekci do rozpočtu. S ukončením boje proti alkoholu se také rozjíždí kampaň proti konopí. Na obluzování mysli má mít univerzální patent a zdanění vláda. Která se rozhodla, že drtivou většinu krachujících bankovních institucí nepodrží.

Čistě technicky to není špatný nápad. Jak uvádí The Great Depression: America 1929-1941, totální bankrot 9000 bank znamenal „úsporu“ 140 miliard dolarů, které tehdy formálně ležely na účtech. A tím se vytvořil více než dostatečný prostor pro restart ekonomiky. Amerika také poprvé skutečně masivně rozjela vývoz vlastních produktů do zahraničí. Zatímco dřív se snažila spíše o nezávislost a samostatnost, teď potřebovala expandovat.

Válka jako instantní řešení nezaměstnanosti

V roce 1935 panovala ve Státech brutální nezaměstnanost, a ve zbídačelé zemi byl každý čtvrtý produktivní člověk bez práce. Vstup do II. světové války začal pro USA těžkou katastrofou v Pacifiku, ale globální konflikt dokázal americký průmysl rychle přetavit ve výhodu. V armádě nalezlo uplatnění 10 milionů mladých mužů, které by jinak bylo třeba zaměstnat jinak. To snížilo nezaměstnanost na historicky nejnižších 1,2 %. Publikace The Rise and Fall of American Growth popisuje, jak se recept na ekonomický růst, který můžeme nazvat „řešení válkou“, americkým státníkům tuze zalíbil. Od té doby se také nedávnou minulostí vine nit nejrůznějších konfliktů a intervencí USA v zahraničí. Ano, války je stojí miliardy dolarů. Ale mnohem víc jim vynáší. Sýrie, Libye, Uganda, Irák, Jemen, Afghánistán. I to je cesta, jak dát lidem práci.

Podobné články

Nejoblíbenější

Válka o Falklandy: 40 let po konfliktu je „speciální operace“ na ostrovech stále nezacelená rána

Vždy během května jsou Las Malvinas v Argentině v centru pozornosti. Válka o Falklandy je pro spoustu místních stále živým tématem.

Obnovitelné zdroje energie: je možné jimi ze 100 % zásobovat Zemi?

Nenaplnitelná utopie nebo budoucnost přežití lidstva? Mohou naší planetu ze 100 % zásobovat pouze obnovitelné zdroje energie?

Londýnská mapa veřejných toalet? Skrytý průvodce pro gaye

Nenápadný průvodce po veřejných toaletách města navedl "uvědomělého" čtenáře na ta správná diskrétní místa pro náhodnou schůzku.