Zhoršené vidění nemusí mít dopad jen na samotný zrak. Často způsobuje i bolesti hlavy, únavu nebo migrény. Oční vady postihují až 60 % světové populace, ale pouhá čtvrtina z nich problém řeší. Oční onemocnění mají často pozvolný průběh a proto není radno podceňovat návštěvy očního lékaře. Pokud pociťujete změny ve vidění, odhalit případný problém včas znamená vyhnout se pozdějším obtížím.
Nejčastější oční vada je krátkozrakost
Špatné vidění vzdálených předmětů se nazývá myopie. Je to nejčastější dioptrická vada, která postihuje až 30 % české populace. Problém řeší kontaktní čočky nebo brýle s minusovými dioptriemi, které posunou obraz na sítnici tak, že se stává ostrým. Variantou je i laserová operace, která krátkozrakost úplně odstraní.
Méně častý problém je dalekozrakost
Naopak špatné vidění na blízko se projevuje přibližně u 10 % české populace. Hypermetropie znamená, že dochází k nedostatečné lomivosti čočky nebo je oko příliš krátké. Světelné paprsky se tak sbíhají až za místem pro nejostřejší vidění a na sítnici dopadá rozostřený obraz. Pokud je tato oční vada jen slabá, člověk ji často ani nerozpozná, protože naše oči umí rozdíl doostřit automaticky. Pokud je ale rozdíl více než +0,5 dioptrie, mohou se vyskytovat i bolesti hlavy, nesoustředěnost a ospalost. Problém řeší plusové brýle nebo kontaktní čočky a do pěti dioptrií je možné vadu korigovat laserovým zákrokem.
Tupozrakost se rozpoznává u dětí
Tupozrakost bývá diagnostikována v útlém věku u dětí a projevuje se nemotorností a zakopáváním. Je nutné ji odhalit včas, nejpozději do osmého roku dítěte, ale nejlépe mnohem dříve, už kolem tří let. Oční prohlídky by tak měly preventivně absolvovat i děti, aby se případný problém včas léčil. Tupozrakost řeší brýle, ale dá se napravit díky pleoptickému cvičení, kdy se zakrytím zdravého oka donutí nemocné oko zpracovávat zrakové vjemy. Pokud se problém neodstraní v dětství, zůstane již natrvalo.
Astigmatismus je dobře maskovaný
Až u 60 % naší populace se projevuje astigmatismus, který je obvykle spojený s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Lidé tak astigmatismus přisuzují jedné nebo druhé vadě. Problém je přitom zásadnější, protože pacienti vnímají obraz světa kolem sebe jako pokřivený a deformovaný. Kromě snížené ostrosti zraku mají také problém s vnímáním hloubky prostoru a detailů. S tím může přicházet bolest hlavy, únava, případně dokonce žaludeční nevolnost. Opět lze korekci řešit brýlemi nebo laserovou operací, která odstraní nepravidelné zakřivení rohovky. Lidem nad 45 let se doporučuje nitrooční operace, při které je do oka vpravena umělá čočka. Ta koriguje astigmatismus i dioptrie zevnitř oka.
Katarakta neboli šedý zákal
I tato vada je spojena s rostoucím věkem. Oční čočka se postupně zakaluje, takže postižení vidí před očima clonu, od které se katarakta nazývá právě šedý zákal. Lidé s touto vadou mohou být také citliví na světlo a mít zkreslené barevné vnímání. Počáteční fázi je často težké rozeznat a problém se tak projeví až později. Nejčastěji postihuje osoby starší 65 let a po 75 letech se dokonce projevuje až u tří čtvrtin populace. Šedý zákal je nejčastější příčinou oslepnutí na světě. Problém lze ale odstranit výměnou zakalené čočky za umělou. Takové nitrooční čočky napravují nejen šedý zákal, ale i dioptrie. Zákrok trvá kolem 15 minut.
Glaukom neboli zelený zákal
Zelený zákal patří mezi zákeřné oční vady, protože se dlouhou dobu nijak neprojevuje. Glaukom způsobuje postupné odumírání vláken zrakového nervu, který přenáší informace ze sítnice do mozku. Když se poškodí, dochází k částečné nebo v horším případě úplné ztrátě zraku. Skryté nebezpečí je i fakt, že i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít stále velmi dobrou centrální zrakovou ostrost, takže si problém neuvědomí. Zachycení problému včas přitom hraje velkou roli a zhoršování zraku lze zabránit léky a operací. Zelený zákal odhalí jen preventivní návštěvy očaře a vyšetření na přístroji zvaném OCT.
Vetchozrakost přichází s pozdějším věkem
Když oční čočka spolu s věkem ztrácí svou pružnost, může se projevit syndrom krátké ruky neboli vetchozrakost. Takto postižení lidé často natahují ruku, aby vedle ní lépe zaostřili například na malá písmenka. Problém korigují brýle nebo kontaktní čočky. Protože ale dochází často ke zhoršení současně vidění na blízko i na střední nebo delší vzdálenosti, musí takto postižení lidé brýle střídat, případně používat multifokální brýle. Ty mohou znamenat problém, protože při jejich nošení lidé často pociťují obtíže. Platí to hlavně pro muže, kteří je nesnesou v 80 % případů. Dalším řešením je tak operace, který problém presbyopie odstraní. Tato metoda se nazývá PRELEX.
Diabetická retinopatie
Toto oční onemocnění postihuje cukrovkáře. Nadměrné množství glukózy v krvi ucpává jemné cévy a může vést k jejich poškození. To postihuje i sítnici, která je drobnými cévami protkaná. Po dvaceti letech trvání cukrovky trpí touto oční vadou 65 – 99 % diabetiků. Onemocnění patří mezi ty oční vady, které se mohou rozvíjet bez příznaků, proto jsou pravidelné kontroly u očního lékaře u diabetiků nutností. Pokročilejší stupeň diabetické retinopatie lze podstoupit operační zákrok pomocí laseru.
Černá skvrna znamená poškození sítnice
Poškození sítnice je velmi vážné a často nevratné. Může vést dokonce k úplné ztrátě zraku. Makulární degenerace, podmíněná věkem, patří mezi nejčastější příčiny oslepnutí ve vyspělých zemích a projevuje se už od věku 50 let. Onemocnění se nerozeznává snadno, nejprve se zhoršuje zrak v podvečer a v noci za tmy. Zhoršuje se i vidění při čtení na blízko. Rozeznáváme dvě varianty této oční vady: suchou a mokrou. Na tu první zatím není žádný lék, druhou lze ovlivnit biologickou léčbou. Jak se vada zhoršuje, objevuje se černá clona na okraji zorného pole.
Zdeformování vidění neboli keratokonus
V našich zeměpisných šířkách není toto degenerativní poškození rohovky rozšířené. V České republice jím trpí méně než 1 % obyvatelstva. Jeho rozvoj je velmi pomalý a může být snadno zaměněn s krátkozrakostí nebo tupozrakostí. Na vině je oslabení kolagenových vláken v rohovce, která se prodlužují a negativně ovlivňují tvar rohovky. Dochází k jejímu postupnému vyklenutí a ztenčování. Stále silnější dioptrie problém neřeší, ale lze rohovku operativně nahradit implantáty z polymetylmetakrylátu. Ten sníží zakřivení rohovky a vidění se zlepší.
