Otužování jako celosvětový fenomén dnešní doby. S naším návodem to zvládnete i vy

Noření těla do ledové vody považují mnozí z nás za něco nesmyslného. Jiní jsou zase od dětství přesvědčeni, že z chladné vody se dá snadno nastydnout. Pravdou je, že ledová voda způsobí tělu stres. Může se nám zrychlit dech, můžeme i vykřiknout. Tělo se skutečně chystá k boji a k útěku. Proč je tedy otužování podle mnohých lékařů tak dobré pro naše zdraví a proč jeho zvláštnímu kouzlu v posledních letech podléhají miliony lidí po celém světě?

V době koronavirové si lidé stále častěji uvědomují důležitost silné imunity a jejího vlivu na své zdraví. Právě to nahrává podobným praktikám, jako je otužování. A rekordman Wim Hof „The Iceman“ by jistě souhlasil. Vstoupit do ledové vody vás, kromě vlastního odhodlání, navíc nic nestojí. Jak tedy začít, aby to tělo neporazilo nebo vaši mysl neodradilo?

Postupujte pomalu, ale najisto

Pustit na sebe ráno proud studené vody je jedna věc, projít se naboso ve sněhových závějích a završit procházku koupáním v zamrzlém rybníce, to je věc druhá. Oboje dokáže vaše tělo posílit v boji s viry i bakteriemi, a dokonce ho i zbavit přebytečné tukové vrstvy. Patříte-li k těm jedincům, kteří se i v teplejším období rádi zachumlají do příjemné mikiny, než aby se vystavili i sebemenšímu chladivému větříku, pak určitě začněte pozvolna a neskákejte odhodlaně do první tůně, na kterou na procházce narazíte.

Zdravotní výhody otužování

Na začátek je dobré se motivovat. Hnacím motorem pro vás může být fakt, že je otužování přínosem nejen pro budování takřka neprůstřelné imunity, ale funguje i jako prevence kardiovaskulárních onemocnění, předchází zánětlivým onemocněním a také je nápomocné při vyrovnávání hormonálních procesů.

Otužováním ke štíhlé postavě? Ano!

Řada nadšenců se noří do ledové vody i ve víře, že se zbaví přebytečného tuku. I tohle je pravda. Pro ochranu organismu před nepřízní počasí si tělo vytváří tukovou vrstvu. Díky pravidelnému otužování zvýšíte svou toleranci vůči chladu, díky čemuž může tuto vrstvu zmenšit. Kromě toho všeho je prokázané, že zmírňuje bolesti zad, zlepšuje citlivost tkání k inzulinu, působí proti alergiím, zvyšuje výkonnost a navodí vám vnitřní pohodu.

otužování a imunita
Otužování začněte ve sprše. Zdroj: pxhere.com

Vystupte ze své komfortní zóny

Pro to všechno nemusíte udělat nic jiného, než vystoupit ze své vlastní komfortní zóny. A dokonce ani ne na moc dlouho. Půjde o desítky vteřin, maximálně pár minut. Úplnému začátečníkovi stačí dát si každé ráno krátkou studenou sprchu. O chlad už se jedná, když na sebe pustíte vodu od 18 stupňů Celsia méně. Takže klidně začněte postupně od vlažné vody až po ledovou. Před vstupem do sprchy se pokuste zklidnit dech a dýchat pravidelně.

Pokud se i tohle pro vás zdá jako totální sci-fi, jsou ještě jemnější varianty, jak začít. Otevřete si třeba v noci okno a přikryjte se dekou. Postupně pak ochlazujte vzduch v místnosti i přes den, nakonec v celém domě/bytě. Můžete také ubrat nějakou vrstvu oblečení nebo pobývat krátkou chvíli na chladném vzduchu. Každý podle toho, na co se cítí. Není to závod. Dokonce nesoupeříte ani sami se sebou. A když nebudete tlačit na pilu, jednoho dne se při otužování dostaví příjemný pocit. Uvidíte.

Když se odvážíte vkročit do sprchy

I první otužovací kroky lze rozfázovat. Začněte takovým malým rozkoukáním se u umyvadla. A to doslova. Oplachování obličeje ve studené vodě má úžasné účinky na pleť, což zjistíte poměrně brzy. Zároveň vás skvěle nakopne do nového dne. Až si zvyknete na tenhle rituál, můžete se posunout zase o krok dál a nechat studenou vodu padat ve sprše na své nohy.

Napoprvé vydržte klidně pouze 30 vteřin. Čas pod ledovou sprchou postupně den za dnem prodlužujte a stejně tak můžete rozšiřovat i oblasti těla, které vystavíte proudu ledové vody. K ochlazovaným zónám nepatří hlava a vlasy. Zatímco v zimním období vám postačí 3 minuty v ledové sprše či lázni, v létě si klidně prodlužte tento čas na 5 minut. Bezprostředně po otužování se důkladně osušte a protáhněte tělo, krátce ho rozhýbejte třeba dřepy nebo rychlým pohybem. Myslete také na svůj dech. Měl by být pravidelný, pomalý. Správné dýchání zvyšuje energii a snižuje stres. Výsledkem bude také zlepšení kvality vašeho spánku.

Do rybníka? Až po sprchování!

Teprve až poté, co dokonale zvládnete svůj rituál ve sprše či vaně, můžete začít uvažovat o zimním plavání v rybníku nebo řece. Určitě se do prvních zážitků nepouštějte sami, ale v doprovodu nějakého zkušeného parťáka otužilce. Než vstoupíte do vody, zacvičte si, rozpohybujte tělo, zahřejte ho. Ve vodě se rozhodně pohybujte, nestůjte na místě. Začátečníkovi bohatě stačí 2 minuty, tento čas se postupně prodlužuje. Za ledovou vodu se označuje ta, která má asi -4 stupně Celsia. V takové vodě určitě neplavte déle než 20 minut.

Kdy je lepší ledovou vodu rychle opustit

Zatímco vana vám nijak neuškodí, venku nebezpečí hrozí. V žádném případě nepodceňujte situaci ani vlastní pocity. Vodu rychle opusťte, pokud budete cítit, že se hůře pohybujete nebo když cítíte nepříjemný chlad končetin. Zle může být i v případě, že vaše srdce nebije pravidelně, tedy když máte pocit, že přeskakuje, nebo cítíte bolest na prsou a zhoršení dechu. Ve všech těchto případech raději vyjděte z vody a pořádně se osušte a zahřejte.

Určitě se pochlubte, jak jste to zvládli. Můžete se motivovat se svými blízkými prostřednictvím různých aplikací nebo sociálních sítí. Doba, kdy se smíme omezeně pohybovat venku, je pro start ve sprše ideální. Přesto mohou být případy, kdy není ledová voda pro tělo to pravé ořechové.

Kdy na otužování raději zapomeňte

Pokud trpíte cévními potížemi, mohl by pro vás být pobyt ve studené vodě rizikový. Stejně tak se otužování nedoporučuje nemocným s chorobami srdce, lidem s vysokým krevním tlakem nebo při plicních onemocněních.

A kdy budete sklízet ovoce? Otužování by se mělo stát vaším dlouhodobým cílem nebo dokonce životním stylem. Přesto máme dobrou zprávu na konec. První účinky se dostaví už po třech týdnech. My už jsme začali, kdy začnete vy?

Podobné články

Nejoblíbenější

Megalodon: mytický vrcholný predátor mohl sežrat cokoli, co se mu dostalo do cesty

Gigantický vrcholný predátor v oceánu neměl soupeře. Co bylo příčinou jeho vyhynutí, když byl megalodon tak vysoko v potravním řetězci?

Římané budovali sochy svého největšího nepřítele. Co je k tomu vedlo?

Význam sochy dnes chápeme trochu jinak, zatímco Římané je považovali za symbol síly impéria. Ale proč zvěčňovat nepřítele?

Žralok jako hrozba. Jaká je šance, že vás napadne? Co dělat, když se to stane?

Žralok je na vrcholu potravního řetězce. Řídí se instinkty, ale někdy dělá chyby. Jaká je šance, že zaútočí? Jak se zachovat?